| Summary: | V teoretické části tato práce analyzuje současnou ekonomickou literaturu o efektech PZI. Dále identifikuje hlavní příčiny a řešení Evropského trhu práce. ?Flexicurity? aplikována skandinávskými zeměmi nabízí dostatek flexibility podnikatelům, ale zároveň poskytuje záchrannou síť pro ty, kteří si neumí pomoci sami. Velké regionální rozdíly jsou způsobeny centralizací ekonomických aktivit okolo hlavního města, nevhodnou strukturou pracovní síly, chybějícími regionálními centry ale také nevůlí pracovat. V praktické části užitím panelových dat z let 1997 až 2004 v českém průmyslu, tato práce podává důkaz o efektech PZI na trh práce v hostitelské zemi. V důsledku efektu přelévaní, nadnárodní společnosti zvyšují mzdy a produktivitu v domácích firmách. Hypotéza o zvyšování produktivity prostřednictvím substituce práce kapitálem byla zamítnuta. Produktivita práce rostla rychleji než mzdy a proto nezpůsobila nárůst nezaměstnanosti. Nadnárodní společnosti pomáhaly vytvářet efektivní pracovní příležitosti, realokovat zdroje od méně k více produktivním a tímto zvyšovat zaměstnanost. Vytváření pracovních míst zahraničními firmami bylo v průměru doprovázeno destrukcí jedné třetiny těchto míst v domácích firmách. Efekt protahování se liší v čase a mezi sektory. Porovnáním domácích a zahraničních firem se zjistilo, že nadnárodní společnosti vyrábějí s rostoucími externími výnosy z rozsahu, zatím co domácí firmy, produkují s klesajícími externími, ale rostoucími interními výnosy z rozsahu.
|
|---|