| Summary: | Bakalářská práce se zabývá komunikačními a sociálními bariérami nezaměstnaných lidí. Primárním cílem práce je zjistit, s jakými překážkami se uchazeči o zaměstnání nejčastěji setkávají a jaký dopad může mít nezaměstnanost na profesní i osobní život těchto jedinců. V části první, teoretické, jsou čtenáři seznámeni s důležitými poznatky a znalostmi týkající se této problematiky, které jsou základním podkladem pro část praktickou. Rozebere se nezaměstnanost a její nejčastější druhy, typy bariér bránící lidem v úspěšné komunikaci, typy bariér plynoucí ze společenských změn na trhu práce a v poslední řadě negativní důsledky nezaměstnanosti mající vliv nejen na zasažené jedince, ale celou společnost. Část praktická vychází z výzkumného šetření provedeného v prostorách budovy Královéhradecké pobočky Úřadu práce České republiky, kde se na vybraném vzorku respondentů pomocí metody dotazníkového šetření otestují formulované hypotézy, které pomohou naplnit stanovený cíl práce. Na základě zjištěných skutečností dochází autorka k závěru, že psychosociální dopad nezaměstnanosti je důraznější u jedinců, kteří žijí samostatně bez partnera či partnerky a osob, které jsou sami na výchovu dítěte či dětí, dále ke zjištění, že převážná část nezaměstnaných se na trhu práce cítí znevýhodněna především faktorem věku a komunikační schopnosti 50% části vzorku jsou omezené. The bachelor thesis deals with communication and social barriers of the unemployed. The main purpose of the thesis is to find out what kind of obstacles the job applicants meet the most and what impact unemployment has on both professional and personal life of these individuals. In the first, theoretical, part, the readers are introduced to important insights and information regarding the issue, essential for the practical part. It analyses unemployment and its most common kinds, types of barriers hindering people from successful communication, types of barriers associated with social changes in the labor market and lastly, the negative effects of unemployment that affect not only afflicted individuals, but the whole society. Practical part is based on a survey research that took place in the Labor Office´s branch in Hradec Králové region. Formulated hypotheses were tested on the representative sample of 40 respondents by using the method of questionnaires. Based on the found facts, the author comes to the conclusion that psychosocial impact of unemployment is more significant for individuals who live on their own without having a partner and for people who have to raise children alone; another findings conclude that prevalent part of the unemployed feel disadvantaged especially by the age factor and that communication skills of 50% of the sample are limited.
|
|---|