Multimediální design – interpretace multimediálního obsahu v rámci formátu transparentní projekční plochy

Přelom 20. a 21. století je charakteristický rozvojem multimediálních technologií a internetu, potažmo internetu věcí. Většina procesů je dnes vizualizována v rámci dvojdimenzionálního formátu (monitoru, projekční plochy). Rozvoj nových multimediálních rozhraní spojených s konzumním (spotřebním) des...

Full description

Bibliographic Details
Main Author: Šafařík, Josef
Format: Book
Language:Czech
Published: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 2020
Subjects:
Online Access:http://hdl.handle.net/10563/52399
Description
Summary:Přelom 20. a 21. století je charakteristický rozvojem multimediálních technologií a internetu, potažmo internetu věcí. Většina procesů je dnes vizualizována v rámci dvojdimenzionálního formátu (monitoru, projekční plochy). Rozvoj nových multimediálních rozhraní spojených s konzumním (spotřebním) designem či odbornou (profesionální nebo vědecko-technologickou) sférou však přináší nové výzvy. „Nové formy prezentace a vizualizace datových zdrojů a informací si žádají i nové formy interakce, které je třeba designovat.“1 Příkladem pracovního prostředí s komplikovaným uživatelským rozhraním je například řídící středisko nebo dispečink. Charakteristickými jsou zde pracovní činnosti/interakce s multimediálním obsahem, které kladou na pracovníka/uživatele značné nároky v rámci jeho prostorové a úsudkové orientace a soustředění, které je mimo jiné spojené s analýzou mimořádně velkého počtu dat a vizuálních informací. Lokace, jako je například operační středisko policie ČR, obsahují velké množství displejů (vizualizovaných informací) a uživatel, který je obsluhuje, se musí velmi dobře orientovat v prostoru jak fyzickém, tak i informačním. Obousměrná navigace, její ovládání, volba funkcí pro zobrazování dat, jejich analyzování a následné jednání a úsudek vytvářejí stresové situace a jak dokládají sami uživatelé, je současný stav s přibývajícím počtem informací nedostačující. Design jako dynamicky se rozvíjející odvětví, vyžaduje odborníky a specialisty v oboru s širokým profesním a mezioborovým záběrem. Designér se musí čím dál více orientovat v nových technologiích a designu nových uživatelských rozhraní. Logická a nutná je i spolupráce se specialisty z partnerských oborů, s psychology a specialisty na ergonomii. Nové technologie a stále sofistikovanější zařízení a pomůcky běžného života vyžadují hlubší analýzu dopadu na psychiku uživatele a jeho okolí. Má přednáška se zaměří na problematiku, která provází mou tvorbu a profesní působení v ateliéru experimentálního designu na Ústavu průmyslového designu ČVUT v Praze. ...