Architektura inscenace a instalace časoprostoru. Případové studie Robert Willson a James Turrell

Práce se zabývá podrobnou analýzou a komparací dvou děl divadelního režiséra Roberta Wilsona a vizuálního umělce Jamese Turrella - inscenací Dorian (2022) a sérií architektonických instalačně-inscenačních prostor Skyspace (od 1980). Experimentální režisér Robert Wilson (1941, USA) a experimentující...

Full description

Bibliographic Details
Main Author: Kučerová, Kristýna
Other Authors: Mitášová, Monika, Chovanec, Samuel
Format: Master Thesis
Language:Czech
Published: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury 2023
Subjects:
Online Access:http://hdl.handle.net/11012/209662
http://hdl.handle.net/11012/210308
Description
Summary:Práce se zabývá podrobnou analýzou a komparací dvou děl divadelního režiséra Roberta Wilsona a vizuálního umělce Jamese Turrella - inscenací Dorian (2022) a sérií architektonických instalačně-inscenačních prostor Skyspace (od 1980). Experimentální režisér Robert Wilson (1941, USA) a experimentující vizuální umělec James Turrell (1943, USA) se ve své tvorbě zabývají také otázkou reflexe a introspekce lidského vnímání uměleckého díla: inscenačního prostoru v divadle a inscenovaného prostoru ve vizuálním umění a architektuře. Oba dva tito umělci jsou fascinováni světlem, s nímž pracují jako s prostorotvorným prostředkem a instrumentem vnímání času. Kombinací intenzit, barevností světla, stínu, tmy, jejich proměnami a vzájemným rámováním vytváří jedinečné vizuálně-prostorová aranžmá. Přesně komponované, stylizované a kontrolované inscenační prostředí diváky vede k prožívání prostoru a času a k jejich reflexi zcela netradičním způsobem: u Wilsona změnou vnímání díky přesné rytmizaci a vysoké jevištní stylizaci pohybu a stasis a u Turrella díky speciálně vypočteným, konstruovaným a osvětlovaným instalačně-inscenačním prostředím. Právě změna, introspekce a reflexe vnímání těchto jevů je společným faktorem, hlavní misí obou umělců. Snaží se diváky uvést do reflexivního a možná také kontemplativního, téměř meditativního stavu, kdy sami prožijí a uvědomí si, jakým způsobem, a zda vůbec, vnímají jedním, několika anebo všemi svými smysly. Diplomní práce prostřednictvím prožitku, popisu ale také analytických a komparačních diagramů zkoumá, v čem tedy spočívají společné a individuální vlastnosti konkrétních děl navozujících reflexi inscenovaných smyslových prožitků a vjemů, jak jednotlivé prožívané i exaktně měřitelné jevy a elementy na diváky mohou působit, zda jeden převažuje nad druhým a do jaké míry, nebo v jaké jsou v souhře. Jakým časům a prostorům dávají vznikat a co je anebo není na nich inscenačního a architektonického? The work deals with a detailed analysis and comparison of two works by theater director Robert ...