Prostorová molekulární ekologie medvěda hnědého v Západních Karpatech

V dnešní lidmi pozměněné krajině jsou populace volně žijících zvířat častěji vystaveny ostrovnímu efektu a s tím souvisejícímu riziku ztráty genetické variability, která může vést až k extinkčnímu víru. Krajinná genetika zkoumá mikroevoluční procesy v populacích a jejich funkční vztah k prvkům kraji...

Full description

Bibliographic Details
Main Author: Šrutová, Jana
Other Authors: Hulva, Pavel, Hájková, Petra
Format: Thesis
Language:Czech
Published: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta 2023
Subjects:
Online Access:https://hdl.handle.net/20.500.11956/179550
Description
Summary:V dnešní lidmi pozměněné krajině jsou populace volně žijících zvířat častěji vystaveny ostrovnímu efektu a s tím souvisejícímu riziku ztráty genetické variability, která může vést až k extinkčnímu víru. Krajinná genetika zkoumá mikroevoluční procesy v populacích a jejich funkční vztah k prvkům krajiny. Propojení výsledků genetických analýz a výsledků habitatového modelování zkoumaného druhu pomáhá stanovit např. rozhraní vhodných prostředí nebo antropogenní bariéry genového toku v krajině. Analýza prostorové populační struktury volně žijících zvířat je důležitým nástrojem pro ochranu a manažment populací. Mezi lety 2019-2021 bylo na území Slovenska získáno 2172 převážně neinvazivních vzorků medvěda hnědého (Ursus arctos), přičemž majoritní část byla sebrána v západokarpatské oblasti. Pomocí mikrosatelitového panelu, který obsahoval 10 polymorfních lokusů a gen SRY na určení pohlaví, bylo identifikováno celkem 1036 genotypů, z toho 632 unikátních genotypů. Populace se jeví poměrně diverzifikovaná a zjištěná heterozygotnost je srovnatelná s jinými početně stabilními populacemi medvědů v Evropě. Pomocí programu STRUCTURE byla provedena bayesiánská klastrovací analýza, která slovenskou populaci rozdělila na tři, respektive čtyři subpopulace podle zvolené metody. Struktura populace byla dále analyzována. In the current human-dominated landscape, wildlife populations are more often exposed to the island effect, loss of genetic variation and the associated risk of extinction vortex. Landscape genetics studies microevolutionary processes in populations and their relationships to landscape features. Integration of the results of genetic analyses and the results of habitat modeling of the species under study helps to identify transition zones between suitable habitats or anthropogenic barriers to gene flow in the landscape. Analysis of the spatial population structure of wildlife populations is an important tool for the conservation and management of populations. Between 2019-2021, 2172 mostly non-invasive brown bear ...