Ikoničnost a časová souslednost: experiment s umělým jazykem

This thesis is devoted to the concept of linguistic iconicity and especially to the iconicity of sequence, which suggests that the order of individual forms in language should correspond to the actual order of experience they describe. In particular, I focused on temporal iconicity in complex senten...

Full description

Bibliographic Details
Main Author: Burda, David
Other Authors: Láznička, Michal, Jehlička, Jakub
Format: Bachelor Thesis
Language:Czech
Published: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta 2022
Subjects:
Online Access:https://hdl.handle.net/20.500.11956/177138
Description
Summary:This thesis is devoted to the concept of linguistic iconicity and especially to the iconicity of sequence, which suggests that the order of individual forms in language should correspond to the actual order of experience they describe. In particular, I focused on temporal iconicity in complex sentences describing two consecutive events. The most crucial part of this work consists of an experiment based on artificial language learning. During the experiment, participants were presented a language allowing both iconic and non-iconic clause order in complex sentences, and then, based on the knowledge they had gained, produced their own complex sentences describing events they were shown illustrations of. I then examined what the prevalent sentence order in the answers was, which were the most common errors and in which situations they occurred. The results show a slight tendency towards the use of sentence orders which are in accord with the iconicity of sequence hypothesis. Key words: artificial language learning, iconicity, temporal sequence Tato práce je věnována konceptu lingvistické ikoničnosti a zejména otázce tzv. temporální ikoničnosti, která předpokládá, že sled jazykových forem v jazyce by měl odpovídat skutečnému sledu jimi popisovaných dějů. Konkrétně jsem se soustředil na problematiku temporální ikoničnosti v souvětích popisujících dva po sobě následující děje. Hlavní součástí práce je experiment na bázi učení umělého jazyka, jehož se zúčastnilo 69 respondentů. Ti byli nejprve seznámeni s miniaturním umělým jazykem, jehož gramatika umožňuje jak ikonické, tak neikonické řazení vět v souvětích a na základě získaných znalostí sami tvořili souvětí popisující děje na ilustracích. Následně jsem pozoroval, k jakému větosledu se respondenti ve svých odpovědích častěji přikláněli a jakých chyb a v jakých situacích se nejčastěji dopouštěli. Výsledky experimentu odhalily mírnou tendenci k využití větosledu souladného s hypotézou o temporální ikoničnosti. Klíčová slova: učení se umělého jazyka, ikoničnost, ...