Na hranicích modernity: západ a východ v turecké próze od Tanzimatu po hnutí Modrá Anatolie

Tato disertační práce se zabývá konstruováním představ o "Západě" a "Východě" v moderní turecké próze od jejího počátku v 70. letech 19. století do konce "kemalistické prózy" v 50. letech 20. století. Ukazuje, jak se v literatuře odrážel proces westernizace turecké spol...

Full description

Bibliographic Details
Main Author: Kučera, Petr
Other Authors: Malečková, Jitka, Šedinová, Jiřina, Celnarová, Xénia
Format: Thesis
Language:Czech
Published: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta 2008
Subjects:
Online Access:https://hdl.handle.net/20.500.11956/14221
Description
Summary:Tato disertační práce se zabývá konstruováním představ o "Západě" a "Východě" v moderní turecké próze od jejího počátku v 70. letech 19. století do konce "kemalistické prózy" v 50. letech 20. století. Ukazuje, jak se v literatuře odrážel proces westernizace turecké společnosti, jak se v literárních textech rozvíjel alteristický diskurz o "nás" a "těch druhých", Východu a Západu, a jaký to mělo vliv na utváření moderní turecké identity. První část práce se soustředí na období "literárního tanzimatu" (70 - 90. léta 19. století) a analyzuje pojetí Západu a Východu v románech Namka Kemala, Şemsettina Samiho, Mizancho Murada, Samipaşazade Sezaiho, Nabizade Nazma, Beşira Fuada, Recaizade Mahmuda Ekrema a Ahmeda Midhata. Zvláštní pozornost je věnována Ahmedu Midhatovi, jenž se studiem a porovnáváním obou civilizací zabýval celý život. V tomto oddíle se také snažíme přehodnotit některé ustálené náhledy na osmanskou kulturní transformaci v 19. století a argumentujeme, že nevycházela z duality a střetávání západních a osmansko-islámských idejí, textů, institucí, stylů života či zvyklostí (alaturka vs. alafranga), ale že dala vzniku svébytné osmanské modernitě, která se zrodila na pomezí obou epistemologických a semiotických systémů a byla založena na pozitivním přijetí "hybridního charakteru" osmanské společnosti. This dissertation examines the construction of images of "West" and "East" in modern Turkish fiction from its beginnings in the 1870s to the end of the "Kemalist prose" in the 1950s. It shows how the process of Westernization of Turkish society is reflected in literature, how the alteristic discourse about "us" and "the Others", East and West, is developed in literary texts and what impact it has on the shaping of modern Turkish identity. Part I focuses on the period of the "literary Tanzimat" (1870s - 1890s) and analyzes the perception of West and East in the novels of Namk Kemal, Şemsettin Sami, Mizanc Murat, Samipaşazade Sezai, Nabizade Nazm, Beşir Fuad, Recaizade Mahmut Ekrem and Ahmet Midhat. Special ...