| Summary: | Práce na základě deseti rozhovorů s reportéry a moderátory České televize, jejich analýzy a interpretace dokumentuje okolnosti výroby zpravodajství v době, kdy vláda přijímala bezprecedentní opatření ve snaze zabránit šíření nového typu koronaviru (SARS-CoV-2). Přináší svědectví novinářů z nejturbulentnějšího období a snaží se to, jak vnímali zásahy státu i vynucené změny ve výkonu vlastní práce, zasazovat do kontextu. Reflektuje i roli novinářů a to, jak ji sami chápali. Většina interview byla pořízena během nouzového stavu. Výsledný text stojí na metodě orální historie. Zároveň se zamýšlí nad jejími styčnými body se žurnalistikou a nad tím, zda koronavirová krize obě profese někam posune. The thesis documents circumstances of TV news production at the time when the government was taking unprecedented measures to prevent from spreading of a new type of coronavirus (SARS- CoV-2). The documentation is based on ten interviews with Czech Television reporters and anchormen together with both the analysis and interpretation of these interviews. The work is bringing the evidence of journalists from the most turbulent period. It makes efforts to contextualize how the journalists perceived the government interventions as well as enforced changes in the course of their work. The thesis reflects also the role of the journalists themselves and how they see it themselves. The majority of interviews were done during emergency rule. The final text is based on oral history method alongside with the reflection on contact points with journalism. It reflects also on a possibility whether the coronavirus crisis might move both mentioned professions forward. Pracoviště Orální historie - soudobých dějin Oral History - Contemporary History Faculty of Humanities Fakulta humanitních studií
|
|---|