| Summary: | CONLUSIONS Results of the Papers 1 and 2 summarizing Mallomonas distribution rather support the"moderate endemicity model" of Foissner. The most of Mallomonas species were cosmopolitan or widely distributed, but we also found several species with geographically restricted occurrence contradicting the "ubiquity model". Besides two Asian endemics there are three Mallomonas species (M. multiunca, M. oviformis, and M. punctifera var. punctifera) not conforming to ubiquity model due to their highly nonrandom distribution in subtropic to subarctic zones of the Northern Hemisphere. Several others examples of Mallomonas species with restricted distribution are given in literature. Mallomonas kalinae was isolated and described from a peaty pool in North Bohemia (Paper 3). This strain together with the Synura curtispina strain was used for investigation of scale and bristle plasticity under different temperatures (Paper 4). Changes in morphology of silicate structures in relation to temperature were significant, although the large part of variability was caused by different position on the cell. Bristles become significantly shorter with increasing temperature. An inverse relationship between size of scales and temperature corresponding to the temperature-size rule was found. The main scale characters were stable. Závěr Výsledky Článků 1 a 2 zabývající se rozšířením zástupců rodu Mallomonas spíše podporují Foissnerův umírněný model endemického rozšíření. Většina druhů rodu Mallomonas je sice kosmopolitně či široce rozšířena, avšak našli jsme i několik druhů s geograficky omezeným výskytem, které nepodporují ubikvitní model. Vedle dvou asijských endemitů jsou to tři druhy (M. multiunca, M. oviformis, and M. punctifera var. punctifera), které neodpovídají ubikvitnímu modelu díky jejich vysoce nenáhodnému rozšíření od subtropické do arktické zóny pouze severní polokoule. Několik dalších příkladů druhů Mallomonas s omezeným rozšířením lze najít v dalších publikacích. Mallomonas kalinae byl izolován a popsán z rašelinné tůně v severních Čechách (Článek 3). Tento kmen byl společně s jedním kmenem Synura curtispina použit pro studium plasticity šupina a ostnů za různé teploty (Článek 4). Změny v morfologii křemičitých struktur ve vztahu k teplotě byly signifikantní, ačkoliv velká část variability je způsobena rozdílnou pozicí šupin na buňce. Ostny se signifikantně zkracovaly se stoupající teplotou. Mezi velikostí šupin a teplotou byl nalezen inverzní vztah odpovídající teplotně-velikostnímu pravidlu. Hlavní znaky na šupinách se v jednotlivých teplotách neměnily. Kombinace morfologického a molekulárního přístupu k vyjasnění. Department of Botany Katedra botaniky Faculty of Science Přírodovědecká fakulta
|
|---|