| Summary: | Častým fenoménem u migrantů je tzv. jazyková atrice, neboli částečná ztráta jazykové kompetence, způsobená změnami v aktivním užívání daného jazyka. Nejinak je tomu v České republice, kde jsou početní mladí Vietnamci často chváleni (zejména učiteli) za svou rychlou akvizici českého jazyka ve školském prostředí, ale sami pak v rané dospělosti prožívají nedostatky ve své vietnamské jazykové a sociokulturní kompetenci, na jejichž základě začínají tzv. "hledat cestu ke kořenům". Hlavními předměty zkoumání v této práci budou 1) prožívání nedostatků vietnamské jazykové a sociokulturní kompetence ze strany jednak mladých Vietnamců samotných a jednak vietnamské komunity v ČR, 2) akční plány na nápravu těchto nedostatků a 3) (ne)implementace daných akčních plánů, a to ze strany jak jednotlivců, tak organizací v ČR. Teoreticko-metodologický rámec práce tvoří teorie jazykového managementu (Neustupný 2002) a hlavními metodologickými přístupy budou jazyková biografie (Nekvapil 2004) a etnografie. Výsledky analýzy ukazují kritické body, které by měly být zohledněny jak v podnětech při vytváření metodologie výuky vietnamského jazyka, tak v prožívání a reflexi jejich osobní identity. A common phenomenon among migrants is called language attrition, or the partial loss of language skills caused by changes in the active use of the language. This phenomenon occurs in the Czech Republic, where numerous young Vietnamese are often praised (especially by teachers) for their quick acquisition of the Czech language in the school environment, but experience shortcomings in their Vietnamese language and socio-cultural competence during early adulthood, on the basis of which they begin to go "back to their roots." The main topics of research in this thesis are 1) the experience of loss of the Vietnamese language and socio-cultural competence by individual Vietnamese and by the Vietnamese community in the Czech Republic, 2) adjustment designs to remedy these deficiencies and 3) the (non-)implementation of these adjustment designs by both individuals and organizations in the Czech Republic. The theoretical- methodological framework is a Language Management Theory (Neustupný 2002) and the main methodological approaches are language biography (Nekvapil 2004) and ethnography. The results of the analysis indicate the critical points to be addressed in incentives for Vietnamese language teaching methodology for young Vietnamese, as well as in the experience and reflection of their personal identities. Institute of Czech Studies Ústav bohemistických studií Filozofická fakulta Faculty of Arts
|
|---|