Proměnlivost druhu Urtica dioica na území střední Evropy

Přestože Evropská květena patří k jedné z nejlépe prozkoumaných flór v globálním měřítku, stále se ještě najdou skupiny rostlin, které jsou opomíjeny, a přesto se vyznačují značnou variabilitou. Jednou z takových skupin je i námi studovaná skupina Urtica dioica s. l., obsahující několik nejasně vyme...

Full description

Bibliographic Details
Main Author: Rejlová, Ludmila
Other Authors: Urfus, Tomáš, Mandák, Bohumil
Format: Thesis
Language:Czech
Published: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta 2016
Subjects:
Online Access:http://hdl.handle.net/20.500.11956/74558
Description
Summary:Přestože Evropská květena patří k jedné z nejlépe prozkoumaných flór v globálním měřítku, stále se ještě najdou skupiny rostlin, které jsou opomíjeny, a přesto se vyznačují značnou variabilitou. Jednou z takových skupin je i námi studovaná skupina Urtica dioica s. l., obsahující několik nejasně vymezených taxonů (mikrospécií / subspécií) s nevyjasněným rozšířením. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů variability u druhu U. dioica s. l. je pravděpodobně polyploidie (2x, 4x; x = 13). Skupinu tvoří především všudypřítomný tetraploidní cytotyp (U. dioica s. str.) a několik nejasně definovaných reliktních 2x taxonů. Cytogeografické mapování napříč celou Evropou (770 populací / přes 3 200 jedinců) ukázalo výrazně strukturované distribuční "pattern" cytotypů v rámci U. dioica s. l. Celkem jsme identifikovali 106 diploidních populací (14%), 633 (82%) tetraploidních populací a vůbec poprvé jsme zachytili i triploidní a pentaploidní cytotypy (většinou ze smíšených populací). Nejčastější tetraploidní cytotyp U. dioica s. str. je převážně synantropní, kdežto diploidní taxony jsou striktně vázány na primární reliktní stanoviště (především lužní lesy, tundru, mediteránní pohoří). Analýza absolutní velikosti genomu ukázala odlišné hodnoty u druhů patřících do U. dioica "cladu", a to u U. kioviensis (o 19% větší než. Although the European flora belongs to the best explored at the global scale, still there are several largely neglected plant groups, which may surprise by marked variation. One of these groups is Urtica dioica s. l., consisting of vaguely described taxa (microspecies / subspecies) with indefinite distribution. The most important source of variation in U. dioica s. l. is probably polyploidy (2x, 4x; x = 13). The complex comprises an ubiquitous tetraploid cytotype (U. dioica s. str.) and several obscurely defined relict 2x taxa. The cytogeographical analysis through Europe (770 populations / over 3 200 individuals) revealed marked distribution pattern of U. dioica s. l. cytotypes. We identified 106 diploid populations (13%) and 633 (82%) tetraploid populations. For the first time we detected triploid and pentaploid level (from mixed populations). Prevailing tetraploid U. dioica s. str. is predominantly synanthropic, whereas diploid taxa strictly occur in primary and relict habitats (primarily alluvial forests, tundra, Mediterranean mountains). The analysis of the absolute genome size of individuals from U. dioica clade and other closely related taxa showed different values of 2x U. kioviensis (19 % higher than 2x U. d. subsp. subinermis) and 2x U. bianorii (33% higher than 2x U. d. subsp. Department of Botany Katedra botaniky Přírodovědecká fakulta Faculty of Science