| Summary: | This thesis is a source of information and a practical guide for teachers' basic orientation in fake news issue. It presents various forms and examples of misinformation in the historical and political context. The history of hoaxes includes several centuries. Fake news accompany people from the invention of book printing to the present. For better understanding I will introduce them to teachers and students for their clear imagination of the situations in which mankind has encountered due to fake news from the past up to now. Knowledge or at least minimal awareness about the functioning of various information sources and the way how the fake news can influence users and customers help teachers to understand this problem and modern information sources as well. Then they can explain it to their students. Specific cases related to the environment of mystification of the public will help teachers to realize that information from the media should not be only blindly received and disseminated, but subjected to critical thinking about its credibility. First the educators should to be able to understand how to recognize false messages, what mechanisms does disinformation influence public opinion and where. Then they could pass this knowledge to their students. Findings from the overt non-standardised. Práce je podkladem a praktickým vodítkem pro základní orientaci učitelů v problematice tématu. Předkládá různé formy a příklady dezinformací v historickém a politickém kontextu. Historie falešných zpráv se datuje několik století nazpět. Doprovázejí lidstvo od dob před vynálezem knihtisku až po současnost. Pedagogům i studentům umožní lépe si představit, v jakých situacích se lidstvo s fake news setkávalo v minulosti i v nedávné době. Znalost či alespoň povědomí o fungování jednotlivých informačních zdrojů a o tom, jakými prostředky mohou své uživatele a odběratele ovlivňovat, umožní pedagogům zorientovat se v dané problematice s ohledem na moderní informační zdroje. Konkrétní případy spojené s prostředím mystifikací veřejnosti učitelům pomohou uvědomit si, že informace z médií by neměly být jen slepě přijímány a šířeny dál, ale podrobeny kritickému uvažování o jejich věrohodnosti. Aby pedagogové mohli tento poznatek předávat studentům v rámci občanské nauky, měli by nejdříve sami pochopit, jak falešné zprávy poznat a v jakém prostředí nebo pomocí jakých mechanismů dezinformace ovlivňují veřejné mínění. Na základě nestandardizovaného veřejného dotazníku se zjišťuje, jak žáci hodnotí svoji schopnost rozeznat dezinformace v mediálním sdělení. S vybraným vzorkem žáků budou vedeny skupinové rozhovory. Katedra občanské výchovy a filosofie Faculty of Education Pedagogická fakulta
|
|---|