Morfologie pseudomorfóz mrazových klínů a jejich sítí

Předkládaná bakalářská práce pojednává o fenoménu tvarů periglaciální krajiny souvislého permafrostu jimiž jsou polygonální sítě mrazových klínů a jejich druhotné výplně - pseudomorfózy ledových, písčitých, zemních či složených klínů. Polygonální sítě pseudomorfóz mrazových klínů svrchně pleistocenn...

Full description

Bibliographic Details
Main Author: Dufek, Jaroslav
Other Authors: Křížek, Marek, Roman, Matěj
Format: Bachelor Thesis
Language:Czech
Published: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta 2019
Subjects:
Online Access:http://hdl.handle.net/20.500.11956/106865
Description
Summary:Předkládaná bakalářská práce pojednává o fenoménu tvarů periglaciální krajiny souvislého permafrostu jimiž jsou polygonální sítě mrazových klínů a jejich druhotné výplně - pseudomorfózy ledových, písčitých, zemních či složených klínů. Polygonální sítě pseudomorfóz mrazových klínů svrchně pleistocenního stáří jsou nacházeny ve středních zeměpisných šířkách po celé Evropě. Nejčastěji se lze u těchto polygonálních sítí setkat s ortogonálními či hexagonálními tvary. Jsou situovány převážně v oblastech nížin, říčních teras či údolních niv na svazích do sklonitosti 4ř. Jejich distribuce odkazuje na existenci permafrostu v období jeho největšího rozšíření během posledního glaciálu (~17-25 ka BP). Toto období je známé jako poslední periglaciální maximum (LPM; Vandenberghe et al. 2014). Vznik ledových klínů je v současné době vázán především do souvislého permafrostu, jehož pleistocenní jižní hranice byla v západní Evropě stanovena přibližně na 44 -47ř s. š. (Black 1976, Vandenberghe et al. 2014). Výzkumy však ukazují, že za příhodných místních podmínek se ledové klíny vyvíjí i v aridním nesouvislém permafrostu a mohou se vyskytovat společně s písčitými klíny (Kasse 1998). Bylo taktéž zjištěno, že chladné aridní klima není jediným faktorem rozvoje písčitých klínů, ale velký význam má lokální variabilita. This bachelor thesis deals with phenomenon of periglacial landscape of continuos permafrost such as thermal-conctraction-crack polygons and forms of their secondary infill - ice, sand, soil and composite-wedge pseudomorphs. Upper Pleistocene thermal-conctraction-crack polygons are located in mid-latitudes all across the Europe. Most common geometry shapes of these polygons are orthogonal and hexagonal patterns. Pseudomorphs are commonly situated in areas of lowlands, river terraces, floodplains on slopes with angle up to 4ř. Their distribution is closely associated with the maximum extent of past permafrost during the last glacial episode (~17-25 ka BP). This pleistocene phase is known as last periglacial maximum (LPM; Vandenberghe et al. 2014). Creation of ice-wedges is primarily bound to present continuous permafrost, which the southernmost Pleistocene limit in Europe has been established to 47ř N (Black 1976, Vandenberghe et al. 2014). However, some research suggest, that with favorable local conditions, ice-wedges can develop also in arid climate and discontinuous permafrost zone and they can occur together with sand-wedges (Kasse 1998). It was also found that cold arid climate is not the only factor for sand wedge development, but great importance has also local variability of microrelief such. Katedra fyzické geografie a geoekologie Department of Physical Geography and Geoecology Faculty of Science Přírodovědecká fakulta