| Summary: | Vnitřní život politických stran, do jehož rámce bychom mohli jistě zařadit i selekci kandidátů, není v České republice v rovině pozitivního práva téměř vůbec upraven. Také právě proto se ale odkrývá rozsáhlé pole pro právní analýzu některých souvisejících otázek. V této souvislosti je důležité, nakolik mohou sami voliči ovlivnit to, jací konkrétní kandidáti z kandidátní listiny, pro niž tito voliči hlasují, získají mandát. Z tohoto hlediska se budeme zabývat právní úpravou preferenčních hlasů a možnosti tzv. panašování ve volbách konaných v České republice podle poměrného volebního systému. Ostatně volební systém jako celek je významným faktorem ovlivňujícím prvotní selekci kandidátů uvnitř politické strany samé. Strategii v prvé řadě bude určovat to, zda se jedná o systém poměrný nebo většinový. Většinový systém je považován za ten, kde je síla stran v procesu nominace z povahy věci poněkud oslabena, z čehož vyplývá i nižší stranická disciplína zvolených jedinců. V rámci poměrného systému kandidátních listin pak budou z hlediska výběru kandidátů hrát roli některé jeho proměnné – vedle již zmíněného charakteru kandidátní listiny půjde zejm. o vymezení volebního území a počet rozdělovaných mandátů. Intra-party democracy is not governed by the law of the Czech Republic. However, it is possible to study the electoral system as a factor influencing the selection of candidates. It is important how voters can influence, which candidates from the list of candidates for whom those voters vote, receive a mandate. From this perspective, it is positively evaluated preferential voting in elections to the Chamber of Deputies, while for other options, preferential voting is not optimally regulated. Positive is also regulation of the constituencies in its present form, at least from the perspective, that there is an opportunity for the decentralization process within the party nomination. An important step towards decentralization was also a derogation of the second scrutiny.
|
|---|