„Indiánský Orfeus“ u Leonarda Cohena (Beautiful Losers) a Jacquesa Ferrona (Le Ciel de Québec)

V multikulturní situaci Kanady není vzácným jevem kulturní synkretismus, který není jen záležitostí moderního a postmoderního mísení, ale má i svůj rozměr historický. Od 60. let 20. století se týká i integrace kultury původních indiánských obyvatel, včetně synkretismu mytologických představ. Za přík...

Full description

Bibliographic Details
Main Author: Kyloušek Petr
Format: Article in Journal/Newspaper
Language:Czech
Published: SAV 2012
Subjects:
Online Access:https://is.muni.cz/publication/988234
Description
Summary:V multikulturní situaci Kanady není vzácným jevem kulturní synkretismus, který není jen záležitostí moderního a postmoderního mísení, ale má i svůj rozměr historický. Od 60. let 20. století se týká i integrace kultury původních indiánských obyvatel, včetně synkretismu mytologických představ. Za příklad připodobňování indiánské mytologie k evropským archetypům je vzat příběh o cestě zemřelých duší. Tento wendatský mýtus, zaznamenaný jezuitským misionářem Jeanem de Brébeuf (1636), v kanadském kontextu nezapadl a v obnovených podobách se stal součástí moderní literární tvorby, jak ukazují dva příklady quebecké tvorby – anglicky psaný román Nádherní poražení (Beautiful Losers, 1966) Leonarda Cohena a Quebecké nebe (Le Ciel de Québec, 1969) frankofonního Quebečana Jacquese Ferrona. Oba autoři traktují indiánskou tematiku jako projev a důkaz jinakosti druhého a vtahují ji do Dějin, oba také reflektují konfliktní situaci národní emancipace frankofonního Quebeku ve vztahu k ostatním většinově anglofonním provinciím Kanady. Zatímco Nádherní poražení přitom zdůrazňují individuální jinakost a právo vzpoury proti Dějinám, Quebecké nebe integruje wendatský mýtus do moderního aitiologického mýtu o zrodu moderní quebecké kultury. Článek vychází z veřejné přednášky v Ústavu svetovej literatúry SAV a rozvíjí komparaci článku téhož autora Indiánský mýtus o Orfeovi, Graeco-Latina Brunensia, Brno: Masarykova univerzita, 14/2009, 1-2, s. 131-141. V multikulturní situaci Kanady není vzácným jevem kulturní synkretismus, který není jen záležitostí moderního a postmoderního mísení, ale má i svůj rozměr historický. Od 60. let 20. století se týká i integrace kultury původních indiánských obyvatel, včetně synkretismu mytologických představ. Za příklad připodobňování indiánské mytologie k evropským archetypům je vzat příběh o cestě zemřelých duší. Tento wendatský mýtus, zaznamenaný jezuitským misionářem Jeanem de Brébeuf (1636), v kanadském kontextu nezapadl a v obnovených podobách se stal součástí moderní literární tvorby, jak ukazují dva příklady quebecké tvorby – anglicky psaný román Nádherní poražení (Beautiful Losers, 1966) Leonarda Cohena a Quebecké nebe (Le Ciel de Québec, 1969) frankofonního Quebečana Jacquese Ferrona. Oba autoři traktují indiánskou tematiku jako projev a důkaz jinakosti druhého a vtahují ji do Dějin, oba také reflektují konfliktní situaci národní emancipace frankofonního Quebeku ve vztahu k ostatním většinově anglofonním provinciím Kanady. Zatímco Nádherní poražení přitom zdůrazňují individuální jinakost a právo vzpoury proti Dějinám, Quebecké nebe integruje wendatský mýtus do moderního aitiologického mýtu o zrodu moderní quebecké kultury. Článek vychází z veřejné přednášky v Ústavu svetovej literatúry SAV a rozvíjí komparaci článku téhož autora Indiánský mýtus o Orfeovi, Graeco-Latina Brunensia, Brno: Masarykova univerzita, 14/2009, 1-2, s. 131-141. The multicultural situation of Canada frequently involves cultural syncretism, which is not only a matter of blending modern and postmodern, but it has its historical dimension. Since the 60ies of the 20th century this cultural integration concerns also indigenous Indian cultures, including the mythological ideas of syncretism.The mythology of the First Nations has often been assimilated to the European archetypes, as the narrative of the travel of the souls to the Village of the Dead shows. Written down by the Jesuit missionary Jean de Brébeuf (1636), this Wendat myth has been incorporated into modern literary creation, which is demonstrated in two examples: the novel Beautiful Losers (1966) by the Anglophone Montreal writer Leonard Cohen and the one by the Quebecois writer Jacques Ferron, Le Ciel de Québec (1969). Both authors treat the Indian theme as a manifestation of Otherness facing History, both also reflect the conflicting situation of the Quebec national emancipation in relation to other anglophone provinces of Canada. While Beautiful Losers put stress on the individual Otherness and the right to individual rebellion against History, Le Ciel de Québec integrates the Wendat myth into a new aetiological myth relating to the birth of modern Quebec culture. The paper is based on a public lecture at the Institute of World Literature of the Slovak Academy of Sciences and develops in comparative sense another article by the same author: Indian myth of Orpheus, Graeco-Latina Brunensia, Brno: Masaryk University, 14/2009, 1-2, p. 131-141.