Konstrukce složených indikátorů a komparace životní úrovně seniorů v ČR a vybraných státech OECD v roce 2013

• Main Author: Lukáš, Matěj
• Other Authors: Kotýnková, Magdalena, Řežábek, Pavel
• Format: Master Thesis
• Language: Czech
• Published: Vysoká škola ekonomická v Praze 2016
• Subjects: Životní úroveň seniorů; Náhradový poměr; Složený indikátor; standard of living of the elderly; replacement rate; composite indicator; Iceland
• Online Access: https://vskp.vse.cz/eid/49150

Cílem diplomové práce je konstrukce dvou složených indikátorů, které poskytnou vypovídací hodnotu o životní úrovni seniorů ve vybraných zemích OECD, a podle nichž bude následně možné provést mezinárodní komparaci životní úrovně seniorů. První z vytvořených indikátorů je Konsolidovaný náhradový poměr (KNP), měřící příjmovou situaci seniorů, která je z ekonomického hlediska považována za zdroj životní úrovně. Konstrukce KNP staví na teoretických základech z publikace OECD, Pension at Glance 2013. Hlavní složkou indikátoru KNP je náhradový poměr, který porovnává příjem seniorů před a po odchodu do důchodu. Do KNP jsou dále zakomponovány dva dílčí indikátory ovlivňující disponibilní důchod seniorů, a to imputované nájemné a služby poskytované veřejným sektorem. Nejvyšších hodnot KNP dosáhlo Nizozemsko, Maďarsko, Island a Dánsko. Naopak nejnižších Velká Británie, Německo a Polsko. Příčinou nízkého hodnocení prvních dvou zmíněných bylo nezahrnutí soukromých zdrojů příjmů seniorů do KNP z důvodu nedostupnosti dat. Druhým zkonstruovaným indikátorem je Životní úroveň seniorů (ŽÚS), jenž poskytuje komplexnější pohled na životní úroveň seniorů díky variaci autorem zvolených dílčích indikátorů, například se jedná o příjmovou situaci, míru ohrožení chudobou a sociálním vyloučením, či spokojenost seniorů. Ze srovnání vybraných zemí podle ŽÚS nejlépe dopadlo Dánsko, Nizozemsko, Island a Lucembursko. Výrazně nejnižší skóre získalo Portugalsko, dále pak Estonsko, Polsko a Řecko. Česká republika si ve srovnání s ostatními zeměmi v obou indikátorech vedla podprůměrně, podle KNP dosáhla dokonce pátého nejhoršího výsledku, podle ŽÚS dosáhla skóre těsně pod průměrem sledovaných zemí OECD. The aim of this diploma thesis is to create two composite indicators which will provide an informative value about the standard of living of seniors in selected countries of OECD. Using these indicators it will be possible to make a comparison of standards of living on the international level. First of the indicators is Consolidated replacement rate (CRR) which measures income conditions of seniors, which from the economical point of view is considered as the source of standard of living. The construction of CRR is built on theoretical basics from an OECD publication - Pension at Glance 2013. The main component of CRR indicator is a replacement rate which compares income of seniors before and after the retirement. CRR is also composed of two other indicators influencing disposable pension of seniors - imputed rents and services provided by the public sector. The highest values of CRR were reached by Netherlands, Hungary, Iceland and Denmark. On the opposite side the lowest values had countries like Great Britain, Germany and Poland. The reason of this low score for Great Britain and Germany was unavailability of data of private incomes of seniors and therefore it could not be included into CRR. The second constructed indicator is Standard of living of seniors (SLS) which provides a more complex view on the standard of living of seniors using variations of different indicators selected by the author. It includes for example the income situation, risk of poverty and social exclusion or happiness of seniors. Countries with the best values of SLS were Denmark, Netherlands, Iceland and Luxembourg. By far the lowest score was gained by Portugal followed by Estonia, Poland and Greece. In comparison with other countries the Czech Republic was below average among the observed OECD countries with the fifth lowest score of CRR and slightly below average in SLS.