Hilbertova aritmetizace geometrie
Tato práce se podrobně věnuje způsobu, jakým David Hilbert (1862–1943) pojal aritmetizaci geometrie v knize Grundlagen der Geometrie z roku 1899. Nejprve stručně představíme Hilbertovy předchůdce z téže doby konce 19. století, kteří buď volali po změnách v založení geometrie, nebo je již sami zaprac...
Main Author: | |
---|---|
Format: | Article in Journal/Newspaper |
Language: | Czech |
Published: |
Masaryk University
2018
|
Subjects: | |
Online Access: | http://hdl.handle.net/11025/35835 |
id |
ftuniwestbohemia:oai:dspace5.zcu.cz:11025/35835 |
---|---|
record_format |
openpolar |
spelling |
ftuniwestbohemia:oai:dspace5.zcu.cz:11025/35835 2023-05-15T18:12:25+02:00 Hilbertova aritmetizace geometrie Hilbert’s arithmetisation of geometry Zeman, Jan 2018 11 s. application/pdf http://hdl.handle.net/11025/35835 cs cze Masaryk University Archaeologia Historica GABRIEL, F., KURSOVÁ, L. Typové zařazení hradu Skála u Přeštic. Archaeologia Historica, 2019, roč. 44, č. 2, s. 547-557. ISSN 0231-5823. 1804-0969 2-s2.0-85072894695 http://hdl.handle.net/11025/35835 43926148 © Masaryk university openAccess Hilbert geometrie Grundlagen der Geometrie základy geometrie dějiny matematiky geometry fooundations of geometry history of mathematics článek article publishedVersion Peer-reviewed 2018 ftuniwestbohemia 2023-02-05T19:20:16Z Tato práce se podrobně věnuje způsobu, jakým David Hilbert (1862–1943) pojal aritmetizaci geometrie v knize Grundlagen der Geometrie z roku 1899. Nejprve stručně představíme Hilbertovy předchůdce z téže doby konce 19. století, kteří buď volali po změnách v založení geometrie, nebo je již sami zapracovali prostřednictvím axiomaticko-deduktivní metody. Přitom zároveň zmíníme relevantní Hilbertovy přednášky z oboru geometrie, které jeho dílu předcházely. Následně se pokusíme nastínit obsah prvních dvou kapitol knihy a vysvětlit dobové i věcné souvislosti, nutné k jejich pochopení. Představíme způsob implicitních definic základních pojmů a vztahů v axiomech a dále Hilbertovo rozdělení axiomů do skupin, přičemž se zejména zaměříme na axiomy spojitosti v kontextu s problematikou bezespornosti geometrie. K tomu popíšeme konstrukci aritmetického modelu axiomů geometrie, který Hilbert pro důkaz bezespornosti používá. V závěru se pokusíme nastínit Hilbertovy hlavní důvody k napsání díla a některé klíčové důsledky jeho pojetí axiomatiky geometrie. Some historians believe that the term ganerbenburg denotes a layout type of castles. This article points out the incorrectness of this approach, proposing the use of a different term and its definition. Article in Journal/Newspaper sami University of West Bohemia Digital Library Kapitol ENVELOPE(14.874,14.874,78.686,78.686) |
institution |
Open Polar |
collection |
University of West Bohemia Digital Library |
op_collection_id |
ftuniwestbohemia |
language |
Czech |
topic |
Hilbert geometrie Grundlagen der Geometrie základy geometrie dějiny matematiky geometry fooundations of geometry history of mathematics |
spellingShingle |
Hilbert geometrie Grundlagen der Geometrie základy geometrie dějiny matematiky geometry fooundations of geometry history of mathematics Zeman, Jan Hilbertova aritmetizace geometrie |
topic_facet |
Hilbert geometrie Grundlagen der Geometrie základy geometrie dějiny matematiky geometry fooundations of geometry history of mathematics |
description |
Tato práce se podrobně věnuje způsobu, jakým David Hilbert (1862–1943) pojal aritmetizaci geometrie v knize Grundlagen der Geometrie z roku 1899. Nejprve stručně představíme Hilbertovy předchůdce z téže doby konce 19. století, kteří buď volali po změnách v založení geometrie, nebo je již sami zapracovali prostřednictvím axiomaticko-deduktivní metody. Přitom zároveň zmíníme relevantní Hilbertovy přednášky z oboru geometrie, které jeho dílu předcházely. Následně se pokusíme nastínit obsah prvních dvou kapitol knihy a vysvětlit dobové i věcné souvislosti, nutné k jejich pochopení. Představíme způsob implicitních definic základních pojmů a vztahů v axiomech a dále Hilbertovo rozdělení axiomů do skupin, přičemž se zejména zaměříme na axiomy spojitosti v kontextu s problematikou bezespornosti geometrie. K tomu popíšeme konstrukci aritmetického modelu axiomů geometrie, který Hilbert pro důkaz bezespornosti používá. V závěru se pokusíme nastínit Hilbertovy hlavní důvody k napsání díla a některé klíčové důsledky jeho pojetí axiomatiky geometrie. Some historians believe that the term ganerbenburg denotes a layout type of castles. This article points out the incorrectness of this approach, proposing the use of a different term and its definition. |
format |
Article in Journal/Newspaper |
author |
Zeman, Jan |
author_facet |
Zeman, Jan |
author_sort |
Zeman, Jan |
title |
Hilbertova aritmetizace geometrie |
title_short |
Hilbertova aritmetizace geometrie |
title_full |
Hilbertova aritmetizace geometrie |
title_fullStr |
Hilbertova aritmetizace geometrie |
title_full_unstemmed |
Hilbertova aritmetizace geometrie |
title_sort |
hilbertova aritmetizace geometrie |
publisher |
Masaryk University |
publishDate |
2018 |
url |
http://hdl.handle.net/11025/35835 |
long_lat |
ENVELOPE(14.874,14.874,78.686,78.686) |
geographic |
Kapitol |
geographic_facet |
Kapitol |
genre |
sami |
genre_facet |
sami |
op_relation |
Archaeologia Historica GABRIEL, F., KURSOVÁ, L. Typové zařazení hradu Skála u Přeštic. Archaeologia Historica, 2019, roč. 44, č. 2, s. 547-557. ISSN 0231-5823. 1804-0969 2-s2.0-85072894695 http://hdl.handle.net/11025/35835 43926148 |
op_rights |
© Masaryk university openAccess |
_version_ |
1766184948846297088 |