| Summary: | Holocenní vývoj arktických jezer Abstrakt Paleolimnologie v Arktidě zaznamenala v posledních desetiletích značný rozvoj. Oblast Arktidy se od posledního glaciálu výrazně proměnila a ústupy ledovců daly vzniknout velkému počtu a mnoha typům jezer. Nejčastěji se zde vyskytují jezera ledovcového původu, termokrasová, fluviální či jezera na vyzdvižených mořských terasách. K výzkumu vývoje těchto jezer se využívá paleolimnologických metod aplikovaných na prostředí vysokých zeměpisných šířek. Metody korelace sedimentárních jader a základní interpretace proxy záznamů jako jsou magnetická susceptibilita, biostratigrafie rozsivek či obsahy uhlíku a síry byly použity na sedimenty jezera Garmaksla ze souostroví Svalbard. V hodnotách proxy byly zaznamenány klimatické a ekologické změny včetně ukončení malé doby ledové a současného oteplování. Klíčová slova: jezera, paleolimnologie, paleoklimatologie, environmentální změny, holocén, Arktida Holocene history of Arctic lakes Abstract Palaeolimnology in the Arctic has achieved a considerable progress in the last decades. The Arctic has changed markedly since the Last Glacial and glacier retreats caused formation of a great number of diverse lake types. Lakes of glacial origin, thermokarst lakes, fluvial lakes and lakes on raised beaches occur most often here. Palaeolimnological methods applied to the high latitude areas are used for the study of the history of individual lakes. Methods of correlation of sedimentary cores and basic interpretation of proxy records such as magnetic susceptibility, diatom biostratigraphy and content of carbon and sulphur were applied on sediments of Garmaksla Lake, Svalbard Archipelago. Climatic and ecological shifts including the Little Ice Age termination and recent warming were registered in proxy values. Keywords: lakes, palaeolimnology, palaeoclimatology, environmental changes, Holocene, Arctic Katedra fyzické geografie a geoekologie Department of Physical Geography and Geoecology Přírodovědecká fakulta Faculty of Science
|
|---|