Hmotné zajištění českých kolegiátních kapitul do poloviny 14. století (na příkladě Staré Boleslavi, Litoměřic a Vyšehradu)

• Main Author: Pátrová, Karin
• Other Authors: Žemlička, Josef, Doležalová, Eva, Bláhová, Marie
• Format: Thesis
• Language: Czech
• Published: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta 2006
• Subjects: Kap; Mohl; sami
• Online Access: https://hdl.handle.net/20.500.11956/6171

Majetkové zázemí českých kolegiátních kapitul prodělalo od svého vzniku značné proměny. Zpočátku byl kapitulní majetek užíván společně všemi kanovníky, jak naznačují zakládací listiny nejstarších českých kolegiát, v nichž jsou donace adresovány kapitulám jako jednotné instituci. Zatímco o společném soužití kanovníků pod jednou střechou panují určité pochybnosti, svůj majetek získávala kapitula skutečně jako celek. Někdy mohl být zvýhodněn představený kap i tu ly, l když tato praxe již odporovala původním ideálům. Jak kanovníci tento společný majetek užívali, není zcela jasné (zda se scházeli u jednoho stolu, což asi v případě ženatých kanovníků nepřicházelo v úvahu, nebo zda každý kanovník dostával nějaký procentuální podíl). V průběhu 12. a 13. století dochází k výrazným změnám ve skladbě kapitulního majetku a dosud společné jmění je rozděleno mezi jednotlivé kap i tuláry, kteří si své díly sami spravují a užívají jejich výnosy. Z kapitulního zboží se vydělují prebendy jako hmotné zajištění pro jednotlivé kanovníky, vedle toho pak zůstává část zboží nadále ve společném užívání celé kapitulní korporace, které slouží k zabezpečení provozu kostela a jeho výbavě, k vyplácení příspěvku kanovníkům přítomným v kapitulním kostele při bohoslužbách, případně jsou jako tzv. obedience pronajímány jednotlivým členům. Institute of Czech History Ústav českých dějin Filozofická fakulta Faculty of Arts