Polopresidencialismus ve Finsku a na Islandu

• Main Author: Němec, David
• Other Authors: Štefek, Martin, Drahokoupil, Štěpán
• Format: Thesis
• Language: Czech
• Published: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta 2020
• Subjects: Semi-presidentialism|Finland|Iceland; Poloprezidentcký režim|Finsko|Island; Iceland
• Online Access: https://hdl.handle.net/20.500.11956/118845

Diploma thesis attempts to apply an actualized concept of semi-presidential regime of Matthew Shugart on concrete cases of countries where the role of president has weakened over the course of last 30 years (Finland), and where the role of president has conversely grown up (Iceland). Theoretical part of the study presents the thoughts of the main actors of the semi-presidentialism debate and political-systems debate in general from the 1970s till current times. A special regard is being put forward on the conflict between legalist approach of system classifications according to written laws, and behavioralist approach of classifications through the degree of actually exercised power of individual political figures in real time. Practical part of the study follows a long-term evolution of a political system of the two selected Scandinavian republics, whose categorizations have been disputed in the academic literature. Hence a (non)utility of the semi-presidentialism theory is demonstrated exactly on the examples of Finland and Iceland. On the basis of such built-up frame, the author concludes the work by a hypothesis explaining a gradual rise or decline of power of the head of state according to internal and external political factors. Diplomová práce si bere za cíl užít aktualizovaný koncept polopresidentského režimu Matthewa Shugarta na konkrétní případy zemí, kde role presidenta v průběhu posledních 30 let oslábla (Finsko), a kde role presidenta naopak vzrostla (Island). Teoretická část studie představuje myšlenky hlavních aktérů debaty o polopresidencialismu a politických systémů obecně od 70. let do dnešní doby. Zvláštní zřetel je tu kladen na střet legalistického přístupu klasifikování systémů dle psaných zákonů a behaviorálního přístupu třídění skrze míru aktuálně reálně vykonávané moci jednotlivých politických postav. Praktická část studie sleduje dlouholetý vývoj politického systému dvou vybraných skandinávských republik, na jejichž zařazení v odborné literatuře nepanovala vždy shoda. (Ne)Užitečnost ...