Historie výskytu žábronožky Branchinecta gaini na souostroví Jamese Rosse a její fylogeografie

• Main Author: Pokorný, Matěj
• Other Authors: Sacherová, Veronika, Janko, Karel
• Format: Thesis
• Language: Czech
• Published: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta 2017
• Subjects: Branchinecta gaini; Antarctica; freshwater lakes; paleolimnology; phylogeography; 16S rDNA; James Ross Island; Lake Monolith; Tardigrada; Antarktida; sladkovodní jezera; paleolimnologie; fylogeografie; želvušky; Island Lake; Monolith; Monolith Lake; Ostrova; Patagonia; Ross Archipelago; Ross Island; Rosse; Antarc*
• Online Access: http://hdl.handle.net/20.500.11956/91263

Žábronožka Branchinecta gaini Daday, 1910 je největším sladkovodním bezobratlým živočichem Antarktidy a zároveň vrcholovým konzumentem zdejších potravních sítí. Ekologické nároky B. gaini doprovázené "ruderální" životní strategií spolu s rozšířením zasahujícím do Patagonie naznačují, že poslední glaciál přežila v Jižní Americe a že se do Antarktidy rozšířila krátce po jeho skončení. Na ostrově Jamese Rosse, který je klimaticky nejdrsnějším územím, které dnes tato žábronožka obývá byla považována až do roku 2008 za vyhynulou, a to na základě paleolimnologické analýzy několika zdejších jezer, podle které se měla na ostrově vyskytovat asi v letech 4200 až cca 1500 let před dneškem, kdy zde díky změnám v povodí jezer způsobených neoglaciálními podmínkami vymřela. Paleolimnolgický rozbor Monolith Lake předkládané práce ukázal, že byla tato hypotéza chybná a že B. gaini obývala ostrov Jamese Rosse po celou dobu neoglaciálu až do současnosti. Fylogeografická analýza 16S rDNA jedinců B. gaini z Patagonie, Jižních Orknejí, Jižních Shetland a ostrova Jamese Rosse odhalil, že vysoká morfologická variabilita této žábronožky není na úrovni tohoto genu podpořena a že všechny zkoumané populace B. gaini tvoří jeden druh navíc s velmi malým počtem geograficky sdílených haplotypů. Jedinou výjimkou poukazující na delší. The Fairy shrimp Branchinecta gaini Daday, 1910 is the largest freshwater invertebrate in Antarctica and the top-level consumer of local freshwater food webs. Ecological demands of B. gaini that are accompanied by 'ruderal' life strategy together with its spatial distribution that exceeds to Patagonia indicate that it had survived last glacial period in South America and expanded to Antarctica shortly after this epoch endeed. On James Ross Island that is the most extreme environment where B. gaini occurs today was this fairy shrimp considered extinct until year 2008. Its disappearance was based on paleolimnological analysis of several lake sediment cores according to which it inhabited this island between years 4200 to approximately 1500 before present when it died out because of changes in lake catchments caused by harsh neoglacial conditions. Paleolimnological analysis of Monolith Lake presented in this study has shown that this assumption was wrong and B. gaini has lived on James Ross Island throughout neoglacial period up to recent time. Phylogeographic analysis of 16S rDNA of specimens from Patagonia, South Orkneys, South Shetlands and James Ross Island revealed that its high morphological diversity is not supported by this gene and that all examined populations of B. gaini is one species with very few. Katedra ekologie Department of Ecology Faculty of Science Přírodovědecká fakulta