| Summary: | Ve vyspělých zemích s nízkou porodností a vysokou průměrnou délkou života narůstá vrstva seniorů. Dnes již starší lidé tvoří asi dvanáct procent západní populace a očekává se, že tento poměr nadále poroste. Výjimkou není ani Česká republika, kde již podíl občanů starších 65 let dosáhl 13,5 procenta. V roce 2020 má být u nás více důchodců než dětí. Rostoucí počty seniorů začínají v posledních letech vyvolávat diskusi o tomto společenském problému. Subkultura starých lidí ve vyspělých zemích má přinášet spíše negativní společenské, kulturní, politické a ekonomické důsledky. Liberální ekonomové již dnes propagují, aby si lidé prostřednictvím penzijních systémů financovali své stáří co nejvíce sami a nespoléhali na stát. S přibývajícím počtem starých lidí je nutné též počítat s vyššími výdaji na sociální a zdravotní péči. Očekává se tedy, že zájem o tuto skupinu lidí v budoucnu spíše poroste. Demografické trendy budou zvyšovat i význam starších zaměstnanců. Přitom jejich účast ve vzdělávacích programech prudce klesá, zejména u méně kvalifikovaných, uvádí se v Memorandu o celoživotním učení schváleném v roce 2000 Evropskou komisí. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta
|
|---|