Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935

Diploma thesis "Nationality policy in Soviet Karelia, 1920-1935 " deals with the bolshevik experiment of governing a multinational empire on the example of eastern Karelia in the inter-war period. The paper examines the specific aspects of Karelia's development in contrast with the ce...

Full description

Bibliographic Details
Main Author: Šebesta, Adam
Other Authors: Švec, Luboš, Litera, Bohuslav
Format: Thesis
Language:Czech
Published: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd 2010
Subjects:
Online Access:http://hdl.handle.net/20.500.11956/31116
id ftunivpraha:oai:dspace.cuni.cz:20.500.11956/31116
record_format openpolar
spelling ftunivpraha:oai:dspace.cuni.cz:20.500.11956/31116 2023-05-15T17:01:39+02:00 Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935 Nationality Policy in Soviet Karelia, 1920-1935 Šebesta, Adam Švec, Luboš Litera, Bohuslav 2010 http://hdl.handle.net/20.500.11956/31116 Čeština cs_CZ cze Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd http://hdl.handle.net/20.500.11956/31116 37518 001279902 diplomová práce 2010 ftunivpraha 2020-08-31T23:15:09Z Diploma thesis "Nationality policy in Soviet Karelia, 1920-1935 " deals with the bolshevik experiment of governing a multinational empire on the example of eastern Karelia in the inter-war period. The paper examines the specific aspects of Karelia's development in contrast with the central nationality policies. Unique region with Finnish communist emigrants as leaders serves as an essence of understanding the nationality policies of the USSR. In search of a large-scale support of all the Russia's peoples the bolsheviks opted for a pragmatic policy of national concessions. The creation of autonomous Karelia was only possible because of a number of factors. Thanks to the policy of building national cadres, the Soviets were temporarily inclined towards regional administration. The success of Tartu peace negotiations was determined by solving the Karelian question and autonomous Karelia seemed to have been just the answer to Finnish demands. The region was supposed to become a showcase of socialism and friendship of the peoples. The Finnish bolsheviks were up to this challenge. Apart from the actual nationality policy in Karelia, the thesis also deals with the factors determining the level of independence such as economic policies and the dependence on center, language and education questions and challenges to. Diplomová práce "Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935" pojednává o bolševickém experimentu v oblasti správy multinárodnostní říše na příkladu východní Karélie v meziválečném období. Práce zkoumá specifika karelského vývoje ve srovnání s centrální národnostní politikou. Unikátní region, v jehož čele stáli finští komunističtí emigranti, je v jistém smyslu esencí národnostní politiky SSSR. Ve snaze získat podporu všech národnostní na území Ruska se bolševici uchýlili k pragmatické politice ústupků. Vznik autonomní Karélie byl zapříčiněn součtem faktorů. Díky politice budování národnostních kádrů byli Sověti dočasně nakloněni lokální správě. Mírová jednání s Finskem v Tartu žádala vyřešení karelské otázky a autonomní Karélie byla odpovědí finským požadavkům. Region se měl stát výkladní skříní socialismu a demonstrovat mírové soužití národů. Finští bolševici byli připraveni se tohoto úkolu ujmout. Práce zkoumá vedle vývoje národnostní politiky v Karélii i faktory, které ovlivňovaly stupeň nezávislosti, jako např. hospodářskou politiku a finanční závislost na centru, jazykovou a vzdělávací otázku a konkurenci karelské autonomii ze strany dalších regionálních celků, jako např. souostroví GULAGu pod správou OGPU. Jako specifická ilustrace odhodlanosti karelského vedení osídlovat republiku titulárním. Department of Russian and East European Studies Katedra ruských a východoevropských studií Faculty of Social Sciences Fakulta sociálních věd Thesis karelian karelsk* Charles University CU Digital repository
institution Open Polar
collection Charles University CU Digital repository
op_collection_id ftunivpraha
language Czech
description Diploma thesis "Nationality policy in Soviet Karelia, 1920-1935 " deals with the bolshevik experiment of governing a multinational empire on the example of eastern Karelia in the inter-war period. The paper examines the specific aspects of Karelia's development in contrast with the central nationality policies. Unique region with Finnish communist emigrants as leaders serves as an essence of understanding the nationality policies of the USSR. In search of a large-scale support of all the Russia's peoples the bolsheviks opted for a pragmatic policy of national concessions. The creation of autonomous Karelia was only possible because of a number of factors. Thanks to the policy of building national cadres, the Soviets were temporarily inclined towards regional administration. The success of Tartu peace negotiations was determined by solving the Karelian question and autonomous Karelia seemed to have been just the answer to Finnish demands. The region was supposed to become a showcase of socialism and friendship of the peoples. The Finnish bolsheviks were up to this challenge. Apart from the actual nationality policy in Karelia, the thesis also deals with the factors determining the level of independence such as economic policies and the dependence on center, language and education questions and challenges to. Diplomová práce "Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935" pojednává o bolševickém experimentu v oblasti správy multinárodnostní říše na příkladu východní Karélie v meziválečném období. Práce zkoumá specifika karelského vývoje ve srovnání s centrální národnostní politikou. Unikátní region, v jehož čele stáli finští komunističtí emigranti, je v jistém smyslu esencí národnostní politiky SSSR. Ve snaze získat podporu všech národnostní na území Ruska se bolševici uchýlili k pragmatické politice ústupků. Vznik autonomní Karélie byl zapříčiněn součtem faktorů. Díky politice budování národnostních kádrů byli Sověti dočasně nakloněni lokální správě. Mírová jednání s Finskem v Tartu žádala vyřešení karelské otázky a autonomní Karélie byla odpovědí finským požadavkům. Region se měl stát výkladní skříní socialismu a demonstrovat mírové soužití národů. Finští bolševici byli připraveni se tohoto úkolu ujmout. Práce zkoumá vedle vývoje národnostní politiky v Karélii i faktory, které ovlivňovaly stupeň nezávislosti, jako např. hospodářskou politiku a finanční závislost na centru, jazykovou a vzdělávací otázku a konkurenci karelské autonomii ze strany dalších regionálních celků, jako např. souostroví GULAGu pod správou OGPU. Jako specifická ilustrace odhodlanosti karelského vedení osídlovat republiku titulárním. Department of Russian and East European Studies Katedra ruských a východoevropských studií Faculty of Social Sciences Fakulta sociálních věd
author2 Švec, Luboš
Litera, Bohuslav
format Thesis
author Šebesta, Adam
spellingShingle Šebesta, Adam
Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935
author_facet Šebesta, Adam
author_sort Šebesta, Adam
title Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935
title_short Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935
title_full Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935
title_fullStr Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935
title_full_unstemmed Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935
title_sort národnostní politika v sovětské karélii, 1920-1935
publisher Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd
publishDate 2010
url http://hdl.handle.net/20.500.11956/31116
genre karelian
karelsk*
genre_facet karelian
karelsk*
op_relation http://hdl.handle.net/20.500.11956/31116
37518
001279902
_version_ 1766054762864705536