| Summary: | Právní postavení rozhodce Rozhodčí řízení se stalo po boku civilního soudního řízení a ADR velmi využívaným institutem v oblasti řešení sporů. Pro definování a pochopení rozhodčího řízení se často užívá komparace právě se dvěma dalšími zmíněnými instituty. Jeho výhody oproti řízení u obecných soudů bývají spatřovány v možnosti zvolit si osobu rozhodce, členy rozhodčího senátu nebo stálý rozhodčí soud dle vůle stran. Dalšími nespornými výhodami je rychlost a často nižší finanční náklady. Z různých dělení rozhodčích řízení je v práci poukázáno na rozdíly v rámci rozhodčího řízení ad hoc a instituciálního. Diplomová práce si klade za cíl vytyčit základní pojmy související s rozhodčím řízení a dále se zaměřit na analýzu právního postavení rozhodce. Ačkoli jsou strany pány sporu, rozhodci jsou hlavními postavami v rozhodčím řízení. Rozhodci sami jsou povinni zvažovat svoji schopnost vést řízení a spravedlivě rozhodnout, případně musí zvážit, o kterých sporných okolnostech informuje strany tak, aby mohly posoudit, zda tyto okolnosti rozhodce činí nezpůsobilého rozhodovat či ne. Někdy samo neoznámení takových okolností může vést k vyloučení rozhodce z projednávání. Nestrannost, nezávislost a nepodjatost jsou hlavními aspekty, které musí rozhodci splňovat, aby rozhodnutí bylo nenapadnutelné. Lze však jen. Legal status of an Arbitrator Arbitration, standing aside civil court proceedings and ADRs, has become very commonly used procedure in the dispute resolution area. Very often arbitration is defined and being understood by comparing with the two options mentioned above. Comparing to civil procedures before the regular courts the advantages of arbitration are seen in the possibility to choose the arbitrator or members of arbitration tribunal or arbitrational courts up to parties' will. Further unquestionable advantages are that arbitration is faster and usually less expensive. Arbitration can be categorized by various points but the thesis tries to present the differences of the status of an arbitrator in ad hoc arbitration and institutional arbitration. As the goal the thesis shall set to describe essential terms of arbitration and further focus shall aim to analysis of an arbitrator's legal status. Despite the position of parties as masters of dispute, arbitrators are the main figure in arbitration. Arbitrators themselves are obliged to consider their ability to lead proceedings and to decide equitably, or they need to decide about which controversial circumstance to inform parties about so they can make an informed decision whether these circumstances make an arbitrator unable to decide or not. In. Katedra obchodního práva Department of Business Law Právnická fakulta Faculty of Law
|
|---|