Haptika jako prostředek interspecifické komunikace mezi psem domácím (Canis lupus familiaris) a člověkem

Haptika je nedílnou součástí interspecifické komunikace probíhající mezi psem a člověkem, patří však mezi málo studovaná témata. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o taktilních prostředcích, kterými pes a člověk disponují, a které využívají ke vzájemnému sdělování informací. Vysoká úroveň intersp...

Full description

Bibliographic Details
Main Author: Jurásková, Karolína
Other Authors: Santariová, Milena, Štěrbová, Zuzana, Landová, Eva
Format: Bachelor Thesis
Language:Czech
Published: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta 2019
Subjects:
dog
pes
Online Access:http://hdl.handle.net/20.500.11956/106693
Description
Summary:Haptika je nedílnou součástí interspecifické komunikace probíhající mezi psem a člověkem, patří však mezi málo studovaná témata. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o taktilních prostředcích, kterými pes a člověk disponují, a které využívají ke vzájemnému sdělování informací. Vysoká úroveň interspecifické komunikace těchto dvou druhů je v živočišné říši unikátní. Mezi evolučními procesy, které tento rozvoj umožnily, vyniká především domestikace. Jejím výsledkem byly změny, díky kterým pes v porozumění lidským signálům předčí i primáty. Vzhledem k tomu, že jak člověk, tak pes v intraspecifické komunikace haptiku využívají, rozvinul se tento způsob komunikace i v rámci vzájemných interakcí. V této práci jsou charakterizovány jednotlivé typy signálů a jejich význam. Na plnohodnotný rozvoj taktilní komunikace má vliv i ontogeneze psa, taktilní signály se objevují postupně a fyzický kontakt s člověkem pes v určitém období přijímá lépe. Taktilní signály mají své místo v každodenní komunikaci i při profesionálním výcviku. Doteky lze využít jako pozitivní i negativní reinforcer. Dotek může u psa vyvolat stres, ale je-li přijímán pozitivně, pak dokáže stresovou reakci nao pak zmírnit. Relaxačních účinků kontaktu se psem pro člověka využívá i canisterapie, forma rehabilitace. Variabilita haptický podnětů. Even though haptics is an integral constituent of the intraspecific communication between man and dog, it is studied in lesser extent to its sibling disciplines. This paper consolidates existing findings about means of tactile communication man and dog demonstrate when engaged in reciprocal sharing of information. The complexity of intraspecific communication between these two species is quite unique and mostly enabled by the evolutionary processes of domestication, which in effect made dogs more adapt to understanding human signalling more tightly than what is the case for other primates. Given how the dog and the man use haptics withing the bounds of intraspecific communication, the relationship evolved beyond it and towards the realm of relational interactions. Let us then, characterize the individual types of signals and their meanings. Tactile signals find their use in both the everyday life and during a training by a professional. Touch can be used as negative and positive reinforcement. It can be stressful to the dog if perceived negatively or calming if perceived positively. Relaxational effects of tactile contact is also used by a form of rehabilitation called animal assisted therapy. Given the variability of haptic stimuli, both acting species can manifest a plethora of. Katedra zoologie Department of Zoology Přírodovědecká fakulta Faculty of Science