Čelakovského překlady a ohlas písní laponských (loparských)

• Main Author: Kovář, Michal
• Format: Article in Journal/Newspaper
• Language: Czech
• Published: Masarykova univerzita 2013
• Subjects: Olaus Sirma; František Ladislav Čelakovský; Frans Michael Franzén; laponská barokní poezie; baroque Sámi poetry; Morse; Sirma; morse; ren
• Online Access: https://journals.phil.muni.cz/slavica-litteraria/article/view/28893

Jako první uvedl laponskou literaturu do češtiny František Ladislav Čelakovský roku 1839 překladem dvou básní – Jezero Orra (Morse faurog, Krásy nevěsty) a Opět jízda k milé (Kulnasatz niraosam, Kulnasadž, má sobice), vydaných původně roku 1673. Čelakovský pravděpodobně vycházel z herderova překladu, otištěném ve Stimmen der Völker in Liedern. Mezi obě básně ještě jako laponskou zařadil báseň Jízda k milé; ta je však pouhou parafrází básně Franse Michaela Franzéna Spring, min snälla ren! (1810). Není jisté, zda v případě laponských básní jde o autorské básně Olause Sirmy, který je v původním vydání přeložil do latiny a okomentoval, nebo o součást laponského folkloru. Sirmovy komentáře a rozdíly v ortografii mluví pro tuto možnost, některé podobnosti se soudobou švédskou a finskou barokní poezií zase pro onu. Tvrdí se, že rozdíl mezi autorskou/umělou slovesností a folklorem není v laponském kontextu podstatný, v českém však ano. Při srovnání překladu a výchozího textu se zdá, že Čelakovského překlady nejsou natolik folklorizující po stránce výrazové (vynechává například původní paralelizmy), jako po stránce významové (omezení interpretačních možností, konkretizace motivů). The Sámi literature was introduced to Czech cultural milieu first by František Ladislav Čelakovský in 1839. He translated two poems – Morse faurog and Kulnasatz niraosam. As a model, Čelakovský most probably used Herder's Stimmen der Völker in Liedern. The poems are in the Czech edition accompanied by translation of Spring, min snälla ren! (1810) by Frans Michael Franzén. It is unsure, whether the author of the Sámi poems is Olaus Sirma, who in the original edition from 1673 translated in Latin and commeted them, or a part of the Sámi folklore. Similarities between the poems and Swedish and Finnish baroque poetry may argue for the first eventuality, the Sirma's own commentaries and differences in orthography of the two poems for the other. It's said, however, that in the Sámi context – unlike in Czech –, the opposition of artificial/auctorial ...