Rodičovské schůzky vedené žáky

Výzkumy ukazují, že většina komunikace při rodičovských schůzkách probíhá mezi učitelem a rodičem, kdežto příležitosti žáka vyjádřit svůj názor nebo klást otázky jsou minimální. I ve Švédsku se schůzky zaměřují především na nedostatky žáka. Související dokumentace je spíše prostředkem k tomu, aby žá...

Full description

Bibliographic Details
Published in:Studia paedagogica
Main Author: Pihlgren, Ann
Language:Czech
Published: 2014
Subjects:
rodičovská schůzka
učení
zpětná vazba
metakognice
parent conference
learning
feedback
meta-cognition
sami
Online Access:http://hdl.handle.net/11222.digilib/130002
https://doi.org/10.5817/SP2014-1-5
id ftmasarykufarts:oai:digilib.phil.muni.cz:11222.digilib/130002
record_format openpolar
institution Open Polar
collection Digital Library of the Faculty of Arts, Masaryk University
op_collection_id ftmasarykufarts
language Czech
topic rodičovská schůzka
učení
zpětná vazba
metakognice
parent conference
learning
feedback
meta-cognition
spellingShingle rodičovská schůzka
učení
zpětná vazba
metakognice
parent conference
learning
feedback
meta-cognition
Pihlgren, Ann
Rodičovské schůzky vedené žáky
topic_facet rodičovská schůzka
učení
zpětná vazba
metakognice
parent conference
learning
feedback
meta-cognition
description Výzkumy ukazují, že většina komunikace při rodičovských schůzkách probíhá mezi učitelem a rodičem, kdežto příležitosti žáka vyjádřit svůj názor nebo klást otázky jsou minimální. I ve Švédsku se schůzky zaměřují především na nedostatky žáka. Související dokumentace je spíše prostředkem k tomu, aby žák byl seznámen se svým chováním, a nesoustředí se již na proces jeho učení. Tento příspěvek se zabývá rodičovskými schůzkami, které vedou sami žáci. Jedná se o postup, který se snaží posunout komunikaci ve prospěch hlasu a názorů žáků. V rámci takto koncipovaných rodičovských schůzek žáci hodnotí vlastní schopnosti a vědomosti napříč jednotlivými předměty. Je to tedy žák sám, kdo vede schůzku, při níž je jeho rodič informován o tom, jak se jeho dítě učí, a o jeho dalších cílech a aktivitách. Příspěvek staví na sociokognitivních, sociokonstruktivních a formativních východiscích, neboť pokud žák porozumí svým výsledkům, cílům a prostředkům jejich dosažení, bude jeho učení efektivnější. V rámci prezentované kvalitativní studie byly osloveny skupiny žáků, učitelů, rodičů a vedoucích pracovníků dvou škol. Tyto školy uskutečňují rodičovské schůzky vedené žáky již pět let v případě první školy a deset let v případě školy druhé. Výzkumné otázky zjišťují, jak respondenti popisují takto koncipované rodičovské schůzky a jejich vliv na pedagogické plánování, výsledky a administrativu školy. Vedle toho zjišťují také rozdíly mezi oběma školami. Výsledky tohoto šetření jsou pak porovnávány s výsledky dřívějších výzkumů, které se věnovaly rodičovským schůzkám v jejich běžné podobě, tzn. rodičovským schůzkám vedeným učiteli. Mezi důležitá z jištění patří to, že žák, který vede rodičovské schůzky, rozumí rozhodnutím vztahujícím se k procesu jeho učení a umí taková rozhodnutí popsat i vykonat. Nezbytnou podmínkou je přitom formativní a srozumitelná dokumentace. Rodičovské schůzky jsou v této koncepci informativnější, mají z pedagogického hlediska vyšší kvalitu a přinášejí vyrovnanější distribuci moci ve třídě. Učitelská i rodičovská role se přitom mění ve prospěch vzájemné spolupráce. Research shows that most of the talking in parent-teacher conferences is done by the teacher and the parent, with few opportunities for the student to express ideas or pose questions. Swedish conferences tend to focus on the shortcomings of the student, and the documentation becomes means to show the student appropriate behaviors, rather than focusing on learning progress. This article will investigate student led parent conferences, a method that aims at shifting the dialogue in favor of the student's voice and opinions. The work starts with a thematic unit, where the students self-assess their abilities and knowledge in each subject area. The thematic unit ends with each student leading a conference, where the parent will be informed of the student's present progress and of the learning goals and activities suggested henceforth. If the student understands his/her results, goals, and means to get there, learning will be more effective. In this qualitative study, students, teachers, parents, and school leaders from two schools have been interviewed in groups. The schools have practiced student led parent conferences for five and ten years. The research questions address how the respondents describe the effects of the student led parent conferences on pedagogical planning, school results, and administration, and differences between the schools, and the result is compared to results from previous research on teacher led conferences. Important findings are that the student, when participating in student led parent conferences, understands, describes, and makes strategic decisions about his/her development. Formative and understandable documentation is imperative. These conferences are more informative, have higher pedagogical qualities, and will introduce a more egalitarian division of power in the classroom. Teacher and parent roles change to be more cooperative.
author Pihlgren, Ann
author_facet Pihlgren, Ann
author_sort Pihlgren, Ann
title Rodičovské schůzky vedené žáky
title_short Rodičovské schůzky vedené žáky
title_full Rodičovské schůzky vedené žáky
title_fullStr Rodičovské schůzky vedené žáky
title_full_unstemmed Rodičovské schůzky vedené žáky
title_sort rodičovské schůzky vedené žáky
publishDate 2014
url http://hdl.handle.net/11222.digilib/130002
https://doi.org/10.5817/SP2014-1-5
genre sami
genre_facet sami
op_relation Studia paedagogica
[1] Andersson, B. (2010). Introducing Assessment into Swedish Leisure–time Centres–pedagogues' attitudes and practices . Education Inquiry, 1(3), 197–209. | DOI 10.3402/edui.v1i3.21942
[2] Aspán, M. (2009). Delade meningar: Om värdepedagogiska invitationer för barns inflytande och inkännande [Divided opinions: About value pedagogical invitations to child influence and recognition]. Stockholm: Department of Education, Stockholm University.
[3] Bek, A. (2012). Undervisning och reflektion. Om undervisning och förutsättningar för studenters reflektion mot bakgrund av teorier om erfarenhetslärande [Teaching and reflection]. Umeå: Department of Education, Umeå University.
[4] Black, P., & Wiliam, D. (1998). Inside the black box: Raising standards through classroom assessment . London: GL Assessment.
[5] Brolin Juhlin, J., Eliasson Skarstedt, K., & Öhman Nilsson, K. (2012). Elevledda utvecklingssamtal [Student led parent conferences]. Dostupné z: http://skola.uppsala.se/Global/Ramstaskolan/Dokument/Blandat/Elevledda%20utvecklingssamtal%20-%20effekter%20efter%20fem%20och%20tio%20%C3%A5r.pdf .
[6] Danell, M. (2006). På tal om elevinflytande: hur skolans praktik formas i pedagogers samtal . [Talking about student influence: how school praxis is formed in teachers' conversations]. Luleå: Luleå Technical University.
[7] Dysthe, O. (1996). Det flerstämmiga klassrummet [The multi-voiced classroom]. Lund: Studentlitteratur.
[8] Elfström, I. (2005). Varför individuella utvecklingsplaner? En studie om utvärderingsverktyg i förskolan . [Why individual development plans? A study on assessment tools in preeschool]. Individ, omvärld och lärande/Forskning, 26. Dostupné z: http://www.specped.su.se/polopoly_fs/1.41336.1320915529!/IOL_Forskning_26.pdf .
[9] Giota, J. (2006). Självbedöma, bedöma eller döma? Pedagogisk forskning i Sverige, 11(2), 94–115.
[10] Giota, J. (2012). Forskning om undervisning och lärande. Utveckling genom IUP? [Research on teaching and learning. Development through IUP?]. Virserum: Prinfo Bergs.
[11] Granath, G. (2008). Milda makter! Utvecklingssamtal och loggböcker som disciplineringstekniker [Mild powers! Teacher-parent-student conferences and logs as disciplining techniques]. Göteborg: Acta Universitatis Gothoburgensis, University of Gothenburg.
[12] Gross, J. (2000). Paper promises? Making the code work for you . Support for Learning, 15(3), 126–133. | DOI 10.1111/1467-9604.00161
[13] Hackmann, D., Kenworthy, J., & Nibbelink, S. (1998). Student empowerment through student-led conferences . Middle School Journal, 30(1), 35–39. | DOI 10.1080/00940771.1998.11494561
[14] Hattie, J. (2009). Visible Learning . London: Routledge.
[15] Hattie, J., & Timperley, H. (2007). The power of feedback . Review of Educational Research, 77(1), 81–112. | DOI 10.3102/003465430298487
[16] Hawe, E., Dixon, H., & Watson, E. (2008). Oral feedback in the context of written language . Australian Journal of Language and Literacy, 31(2), 43–58.
[17] Hetland, L., Winner, E., Veenema, S., & Sheridan, K. M. (2007). Studio thinking. The real benefits of visual arts education . New York: Teachers College Press.
[18] Hirsh, Å. (2012). IUP – verktyg för lärande? [IUP – tools to learn?]. Forskning om undervisning och lärande, 9, 32–41.
[19] Hofvendahl, J. (2006). Riskabla samtal – en analys av potentiella faror i skolans kvarts-och utvecklingssamtal [Risky conversations – an analysis of potential dangers in teacher-parent-student conferences]. Linköping: Department of Culture and Communication, Linköping University.
[20] Hofvendahl, J. (2010). Utvecklingssamtalen – några vanligt förekommande problem [Tea-cher-parent-student conferences – some frequent problems]. In M. Folke-Fichtelius & C. Lundahl (Eds.), Bedömning i och av skolan – praktik, principer, politik (s. 31–46). Lund: Studentlitteratur.
[21] Hortlund, T., Freccero, U., & Pousette, A. (2005). Bedömning av kvalitativ kunskap: konkreta exempel från gymnasieskolan [Assessment of qualitative knowledge: concrete examples from high school]. Stockholm: Fortbildningsförlaget.
[22] Jönsson, A. (2012). Lärande bedömning [Learning assessment]. Malmö: Gleerups utbildning.
[23] Jönsson, A., & Svingby, G. (2007). The use of scoring rubrics: Reliability, validity . Educational research Review, 2(2), 130–144. | DOI 10.1016/j.edurev.2007.05.002
[24] Korp, H. (2003). Kunskapsbedömning – hur, vad, varför [Assessing knowledge – how, what, why]. Stockholm: Myndigheten för skolutveckling.
[25] Körling, A.-L. (2010). Vägen till skriftliga omdömen [The way to written assessments]. Stockholm: Bonniers.
[26] Läroplan för grundskolan, förskoleklassen och fritidshemmet [Curriculum for compulsory school, grade K, and the leisure center]. (2001). Dostupné z: http://www.skolverket.se/om-skolverket/visa-enskild-publikation?_xurl_=http%3A%2F%2Fwww5.skolverket.se%2Fwtpub%2Fws%2Fskolbok%2Fwpubext%2Ftrycksak%2FRecord%3Fk%3D2575 .
[27] Läroplan för grundskolan [Curriculum for the compulsory school]. (1969). Stockholm: Skolöverstyrelsen, Utbildningsförlaget.
[28] Läroplan för grundskolan [Curriculum for the compulsory school]. (1980). Stockholm: Skolöverstyrelsen, LiberLäromedel/ Utbildningsförlaget.
[29] Lindh-Munther, A., & Lindh, G. (2005). Antingen får man skäll eller beröm – en studie av utvecklingssamtal i elevers perspektiv . [Either you get scolded or praise – a study of the teacher-parent-student conference from the student's perspective]. Studies in Educational Philosophy, 1. Dostupné z: http://forskning.edu.uu.se/upi/SITE_Docs/Doc236.pdf .
[30] Lindström, L. (2002). Produkt- och processutvärdering i skapande verksamhet [Product and process evaluation in creative activities]. In Att bedöma eller döma. Tio artiklar om bedömning och betygssättning (s. 109–124). Stockholm: Skolverket.
[31] Lindström, L., Lindberg, V., & Pettersson, A. (2011). (Eds.) Pedagogisk bedömning – att dokumentera, bedöma och utveckla kunskap [Pedagogical assessment – to document, assess, and develop knowledge]. Stockholm: Stockholm University Publishing.
[32] Linell, P. (1998). Approaching Dialogue. Talk, interaction and contexts in dialogical perspectives . Philadelphia: John Benjamins Publishing Company.
[33] Läroplan för det frivilliga skolväsendet [Curriculum for the optional school]. (1994). Stockholm: Fritzes.
[34] Läroplan för förskolan [Curriculum for preschool]. (1998). Stockholm: Fritzes.
[35] Läroplan för det obligatoriska skolväsendet, förskoleklassen och fritidshemmet [Curriculum for the obligatory school]. (1994). Stockholm: Fritzes.
[36] Lundahl, C., & Folke-Fichtelius, M. (Eds.) (2010). Bedömning i och av skolan – praktik, principer, politik [Assessment in and of school – praxis, principles, policy]. Lund: Studentlitteratur.
[37] MacLure, M., & Walker, B. M. (2000). Disenchanted evenings: The social organization of talk in parent-teacher consultations in UK secondary schools . British Journal of Sociology of Education, 21(1), 5–25. | DOI 10.1080/01425690095135
[38] Mårell-Olsson, E. (2012). Att göra lärandet synligt? Individuella utvecklingsplaner och digital dokumentation [Visualizing learning? Individual development plans and digital documentation]. Umeå: Umeå University.
[39] Minke, M., Walker, B. M., & Anderson, K. J. (2003). Restructuring routine parent-teacher conferences: The family-school conference model . The Elementary School Journal, 104(1), 49–69. | DOI 10.1086/499742
[40] Moreau, H. (2008). IUP med skriftliga omdömen och utvecklande samtal [IUP with written assessments and developing conferences]. Grundskoletidningen, 6(18), 4–11; 40–41.
[41] Persson, L. (2010). Pedagogerna och demokratin. En rättssociologisk studie av pedagogers arbete med demokratiutveckling [The pedagogues and democracy]. Lund: Lund University.
[42] Pihlgren, A. S. (2006). Dialog som läromedel – Elevledda utvecklingssamtal [Dialogue as learning material – Student led parent conferences]. In IUP och utvecklingssamtalet i praktiken (s. 17–24). Solna: Fortbildningsförlaget.
[43] Pihlgren, A. S. (2007). Uppföljning som pedagogisk metod [Evaluation as a pedagogical method]. In Individuella utvecklingssamtal i förskolan och skolåren 1–9 (s. 5–15). Norrtälje: Norna förlag.
[44] Pihlgren, A. S. (2011a). Att planera för utveckling och lärande – Individuella utvecklingssamtal och IUP [Planning for development and learning – teacher-parent-student conferences and IUP]. In L. Lindström, V. Lindberg, & A. Pettersson (Eds), Pedagogisk bedömning (s. 85–107). Stockholm: Stockholm University Publishing.
[45] Pihlgren, A. S. (2011b). Barns inflytande och värdegrund [Children's influence and fundamental values]. In A. S. Pihlgren (Ed.), Fritidshemmet (s. 143–187). Lund: Studentlitteratur.
[46] Pihlgren, A. S. (2013a). Det tänkande klassrummet [The thinking classroom]. Stockholm: Liber.
[47] Pihlgren, A. S. (2013b). Planning for Thinking and Cognitive Development of Students . Paper and keynote speech presented at The 5th International Conference of Cognitive Science ICCS 2013, Tehran, Iran.
[48] Prunty, A. (2011). Implementation of children's rights: what is in the best interest of the child in relation to the Individual Education Plan (IEP) process for pupils with autistic spectrum disorders (ASD) . Irish Educational Studies, 30(1), 23–44. | DOI 10.1080/03323315.2011.535974
[49] Ritchhart, R. (2002). Intellectual Character. What it is, why it matters, and how to get it . San Francisco: Jossey-Bass.
op_doi https://doi.org/10.5817/SP2014-1-5
https://doi.org/10.3402/edui.v1i3.21942
https://doi.org/10.1111/1467-9604.00161
https://doi.org/10.1080/00940771.1998.11494561
https://doi.org/10.3102/003465430298487
https://doi.org/10.1016/j.edurev.2007.05.00
container_title Studia paedagogica
container_volume 19
container_issue 1
container_start_page 83
op_container_end_page 102
_version_ 1766186923192221696
spelling ftmasarykufarts:oai:digilib.phil.muni.cz:11222.digilib/130002 2023-05-15T18:14:12+02:00 Rodičovské schůzky vedené žáky Student led parent conferences Pihlgren, Ann 2014-06-12 http://hdl.handle.net/11222.digilib/130002 https://doi.org/10.5817/SP2014-1-5 cze cze Studia paedagogica [1] Andersson, B. (2010). Introducing Assessment into Swedish Leisure–time Centres–pedagogues' attitudes and practices . Education Inquiry, 1(3), 197–209. | DOI 10.3402/edui.v1i3.21942 [2] Aspán, M. (2009). Delade meningar: Om värdepedagogiska invitationer för barns inflytande och inkännande [Divided opinions: About value pedagogical invitations to child influence and recognition]. Stockholm: Department of Education, Stockholm University. [3] Bek, A. (2012). Undervisning och reflektion. Om undervisning och förutsättningar för studenters reflektion mot bakgrund av teorier om erfarenhetslärande [Teaching and reflection]. Umeå: Department of Education, Umeå University. [4] Black, P., & Wiliam, D. (1998). Inside the black box: Raising standards through classroom assessment . London: GL Assessment. [5] Brolin Juhlin, J., Eliasson Skarstedt, K., & Öhman Nilsson, K. (2012). Elevledda utvecklingssamtal [Student led parent conferences]. Dostupné z: http://skola.uppsala.se/Global/Ramstaskolan/Dokument/Blandat/Elevledda%20utvecklingssamtal%20-%20effekter%20efter%20fem%20och%20tio%20%C3%A5r.pdf . [6] Danell, M. (2006). På tal om elevinflytande: hur skolans praktik formas i pedagogers samtal . [Talking about student influence: how school praxis is formed in teachers' conversations]. Luleå: Luleå Technical University. [7] Dysthe, O. (1996). Det flerstämmiga klassrummet [The multi-voiced classroom]. Lund: Studentlitteratur. [8] Elfström, I. (2005). Varför individuella utvecklingsplaner? En studie om utvärderingsverktyg i förskolan . [Why individual development plans? A study on assessment tools in preeschool]. Individ, omvärld och lärande/Forskning, 26. Dostupné z: http://www.specped.su.se/polopoly_fs/1.41336.1320915529!/IOL_Forskning_26.pdf . [9] Giota, J. (2006). Självbedöma, bedöma eller döma? Pedagogisk forskning i Sverige, 11(2), 94–115. [10] Giota, J. (2012). Forskning om undervisning och lärande. Utveckling genom IUP? [Research on teaching and learning. Development through IUP?]. Virserum: Prinfo Bergs. [11] Granath, G. (2008). Milda makter! Utvecklingssamtal och loggböcker som disciplineringstekniker [Mild powers! Teacher-parent-student conferences and logs as disciplining techniques]. Göteborg: Acta Universitatis Gothoburgensis, University of Gothenburg. [12] Gross, J. (2000). Paper promises? Making the code work for you . Support for Learning, 15(3), 126–133. | DOI 10.1111/1467-9604.00161 [13] Hackmann, D., Kenworthy, J., & Nibbelink, S. (1998). Student empowerment through student-led conferences . Middle School Journal, 30(1), 35–39. | DOI 10.1080/00940771.1998.11494561 [14] Hattie, J. (2009). Visible Learning . London: Routledge. [15] Hattie, J., & Timperley, H. (2007). The power of feedback . Review of Educational Research, 77(1), 81–112. | DOI 10.3102/003465430298487 [16] Hawe, E., Dixon, H., & Watson, E. (2008). Oral feedback in the context of written language . Australian Journal of Language and Literacy, 31(2), 43–58. [17] Hetland, L., Winner, E., Veenema, S., & Sheridan, K. M. (2007). Studio thinking. The real benefits of visual arts education . New York: Teachers College Press. [18] Hirsh, Å. (2012). IUP – verktyg för lärande? [IUP – tools to learn?]. Forskning om undervisning och lärande, 9, 32–41. [19] Hofvendahl, J. (2006). Riskabla samtal – en analys av potentiella faror i skolans kvarts-och utvecklingssamtal [Risky conversations – an analysis of potential dangers in teacher-parent-student conferences]. Linköping: Department of Culture and Communication, Linköping University. [20] Hofvendahl, J. (2010). Utvecklingssamtalen – några vanligt förekommande problem [Tea-cher-parent-student conferences – some frequent problems]. In M. Folke-Fichtelius & C. Lundahl (Eds.), Bedömning i och av skolan – praktik, principer, politik (s. 31–46). Lund: Studentlitteratur. [21] Hortlund, T., Freccero, U., & Pousette, A. (2005). Bedömning av kvalitativ kunskap: konkreta exempel från gymnasieskolan [Assessment of qualitative knowledge: concrete examples from high school]. Stockholm: Fortbildningsförlaget. [22] Jönsson, A. (2012). Lärande bedömning [Learning assessment]. Malmö: Gleerups utbildning. [23] Jönsson, A., & Svingby, G. (2007). The use of scoring rubrics: Reliability, validity . Educational research Review, 2(2), 130–144. | DOI 10.1016/j.edurev.2007.05.002 [24] Korp, H. (2003). Kunskapsbedömning – hur, vad, varför [Assessing knowledge – how, what, why]. Stockholm: Myndigheten för skolutveckling. [25] Körling, A.-L. (2010). Vägen till skriftliga omdömen [The way to written assessments]. Stockholm: Bonniers. [26] Läroplan för grundskolan, förskoleklassen och fritidshemmet [Curriculum for compulsory school, grade K, and the leisure center]. (2001). Dostupné z: http://www.skolverket.se/om-skolverket/visa-enskild-publikation?_xurl_=http%3A%2F%2Fwww5.skolverket.se%2Fwtpub%2Fws%2Fskolbok%2Fwpubext%2Ftrycksak%2FRecord%3Fk%3D2575 . [27] Läroplan för grundskolan [Curriculum for the compulsory school]. (1969). Stockholm: Skolöverstyrelsen, Utbildningsförlaget. [28] Läroplan för grundskolan [Curriculum for the compulsory school]. (1980). Stockholm: Skolöverstyrelsen, LiberLäromedel/ Utbildningsförlaget. [29] Lindh-Munther, A., & Lindh, G. (2005). Antingen får man skäll eller beröm – en studie av utvecklingssamtal i elevers perspektiv . [Either you get scolded or praise – a study of the teacher-parent-student conference from the student's perspective]. Studies in Educational Philosophy, 1. Dostupné z: http://forskning.edu.uu.se/upi/SITE_Docs/Doc236.pdf . [30] Lindström, L. (2002). Produkt- och processutvärdering i skapande verksamhet [Product and process evaluation in creative activities]. In Att bedöma eller döma. Tio artiklar om bedömning och betygssättning (s. 109–124). Stockholm: Skolverket. [31] Lindström, L., Lindberg, V., & Pettersson, A. (2011). (Eds.) Pedagogisk bedömning – att dokumentera, bedöma och utveckla kunskap [Pedagogical assessment – to document, assess, and develop knowledge]. Stockholm: Stockholm University Publishing. [32] Linell, P. (1998). Approaching Dialogue. Talk, interaction and contexts in dialogical perspectives . Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. [33] Läroplan för det frivilliga skolväsendet [Curriculum for the optional school]. (1994). Stockholm: Fritzes. [34] Läroplan för förskolan [Curriculum for preschool]. (1998). Stockholm: Fritzes. [35] Läroplan för det obligatoriska skolväsendet, förskoleklassen och fritidshemmet [Curriculum for the obligatory school]. (1994). Stockholm: Fritzes. [36] Lundahl, C., & Folke-Fichtelius, M. (Eds.) (2010). Bedömning i och av skolan – praktik, principer, politik [Assessment in and of school – praxis, principles, policy]. Lund: Studentlitteratur. [37] MacLure, M., & Walker, B. M. (2000). Disenchanted evenings: The social organization of talk in parent-teacher consultations in UK secondary schools . British Journal of Sociology of Education, 21(1), 5–25. | DOI 10.1080/01425690095135 [38] Mårell-Olsson, E. (2012). Att göra lärandet synligt? Individuella utvecklingsplaner och digital dokumentation [Visualizing learning? Individual development plans and digital documentation]. Umeå: Umeå University. [39] Minke, M., Walker, B. M., & Anderson, K. J. (2003). Restructuring routine parent-teacher conferences: The family-school conference model . The Elementary School Journal, 104(1), 49–69. | DOI 10.1086/499742 [40] Moreau, H. (2008). IUP med skriftliga omdömen och utvecklande samtal [IUP with written assessments and developing conferences]. Grundskoletidningen, 6(18), 4–11; 40–41. [41] Persson, L. (2010). Pedagogerna och demokratin. En rättssociologisk studie av pedagogers arbete med demokratiutveckling [The pedagogues and democracy]. Lund: Lund University. [42] Pihlgren, A. S. (2006). Dialog som läromedel – Elevledda utvecklingssamtal [Dialogue as learning material – Student led parent conferences]. In IUP och utvecklingssamtalet i praktiken (s. 17–24). Solna: Fortbildningsförlaget. [43] Pihlgren, A. S. (2007). Uppföljning som pedagogisk metod [Evaluation as a pedagogical method]. In Individuella utvecklingssamtal i förskolan och skolåren 1–9 (s. 5–15). Norrtälje: Norna förlag. [44] Pihlgren, A. S. (2011a). Att planera för utveckling och lärande – Individuella utvecklingssamtal och IUP [Planning for development and learning – teacher-parent-student conferences and IUP]. In L. Lindström, V. Lindberg, & A. Pettersson (Eds), Pedagogisk bedömning (s. 85–107). Stockholm: Stockholm University Publishing. [45] Pihlgren, A. S. (2011b). Barns inflytande och värdegrund [Children's influence and fundamental values]. In A. S. Pihlgren (Ed.), Fritidshemmet (s. 143–187). Lund: Studentlitteratur. [46] Pihlgren, A. S. (2013a). Det tänkande klassrummet [The thinking classroom]. Stockholm: Liber. [47] Pihlgren, A. S. (2013b). Planning for Thinking and Cognitive Development of Students . Paper and keynote speech presented at The 5th International Conference of Cognitive Science ICCS 2013, Tehran, Iran. [48] Prunty, A. (2011). Implementation of children's rights: what is in the best interest of the child in relation to the Individual Education Plan (IEP) process for pupils with autistic spectrum disorders (ASD) . Irish Educational Studies, 30(1), 23–44. | DOI 10.1080/03323315.2011.535974 [49] Ritchhart, R. (2002). Intellectual Character. What it is, why it matters, and how to get it . San Francisco: Jossey-Bass. rodičovská schůzka učení zpětná vazba metakognice parent conference learning feedback meta-cognition 2014 ftmasarykufarts https://doi.org/10.5817/SP2014-1-5 https://doi.org/10.3402/edui.v1i3.21942 https://doi.org/10.1111/1467-9604.00161 https://doi.org/10.1080/00940771.1998.11494561 https://doi.org/10.3102/003465430298487 https://doi.org/10.1016/j.edurev.2007.05.00 2019-10-30T19:40:19Z Výzkumy ukazují, že většina komunikace při rodičovských schůzkách probíhá mezi učitelem a rodičem, kdežto příležitosti žáka vyjádřit svůj názor nebo klást otázky jsou minimální. I ve Švédsku se schůzky zaměřují především na nedostatky žáka. Související dokumentace je spíše prostředkem k tomu, aby žák byl seznámen se svým chováním, a nesoustředí se již na proces jeho učení. Tento příspěvek se zabývá rodičovskými schůzkami, které vedou sami žáci. Jedná se o postup, který se snaží posunout komunikaci ve prospěch hlasu a názorů žáků. V rámci takto koncipovaných rodičovských schůzek žáci hodnotí vlastní schopnosti a vědomosti napříč jednotlivými předměty. Je to tedy žák sám, kdo vede schůzku, při níž je jeho rodič informován o tom, jak se jeho dítě učí, a o jeho dalších cílech a aktivitách. Příspěvek staví na sociokognitivních, sociokonstruktivních a formativních východiscích, neboť pokud žák porozumí svým výsledkům, cílům a prostředkům jejich dosažení, bude jeho učení efektivnější. V rámci prezentované kvalitativní studie byly osloveny skupiny žáků, učitelů, rodičů a vedoucích pracovníků dvou škol. Tyto školy uskutečňují rodičovské schůzky vedené žáky již pět let v případě první školy a deset let v případě školy druhé. Výzkumné otázky zjišťují, jak respondenti popisují takto koncipované rodičovské schůzky a jejich vliv na pedagogické plánování, výsledky a administrativu školy. Vedle toho zjišťují také rozdíly mezi oběma školami. Výsledky tohoto šetření jsou pak porovnávány s výsledky dřívějších výzkumů, které se věnovaly rodičovským schůzkám v jejich běžné podobě, tzn. rodičovským schůzkám vedeným učiteli. Mezi důležitá z jištění patří to, že žák, který vede rodičovské schůzky, rozumí rozhodnutím vztahujícím se k procesu jeho učení a umí taková rozhodnutí popsat i vykonat. Nezbytnou podmínkou je přitom formativní a srozumitelná dokumentace. Rodičovské schůzky jsou v této koncepci informativnější, mají z pedagogického hlediska vyšší kvalitu a přinášejí vyrovnanější distribuci moci ve třídě. Učitelská i rodičovská role se přitom mění ve prospěch vzájemné spolupráce. Research shows that most of the talking in parent-teacher conferences is done by the teacher and the parent, with few opportunities for the student to express ideas or pose questions. Swedish conferences tend to focus on the shortcomings of the student, and the documentation becomes means to show the student appropriate behaviors, rather than focusing on learning progress. This article will investigate student led parent conferences, a method that aims at shifting the dialogue in favor of the student's voice and opinions. The work starts with a thematic unit, where the students self-assess their abilities and knowledge in each subject area. The thematic unit ends with each student leading a conference, where the parent will be informed of the student's present progress and of the learning goals and activities suggested henceforth. If the student understands his/her results, goals, and means to get there, learning will be more effective. In this qualitative study, students, teachers, parents, and school leaders from two schools have been interviewed in groups. The schools have practiced student led parent conferences for five and ten years. The research questions address how the respondents describe the effects of the student led parent conferences on pedagogical planning, school results, and administration, and differences between the schools, and the result is compared to results from previous research on teacher led conferences. Important findings are that the student, when participating in student led parent conferences, understands, describes, and makes strategic decisions about his/her development. Formative and understandable documentation is imperative. These conferences are more informative, have higher pedagogical qualities, and will introduce a more egalitarian division of power in the classroom. Teacher and parent roles change to be more cooperative. Other/Unknown Material sami Digital Library of the Faculty of Arts, Masaryk University Studia paedagogica 19 1 83 102

Similar Items