Marginální fenomén, nebo oběť orientalistického klišé?: K vzájemným stykům japonských a evropských meziválečných avantgard

• Main Author: Čapková, Helena, 1981-
• Format: Article in Journal/Newspaper
• Language: unknown
• Subjects: umění; umělci; art; artists; Japonsko; Evropa; Japan; Europe; 21; 72/76; sami
• Online Access: https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid:4bb314b3-d0b9-43cb-93f2-60a5c6425438

Cílem studie je upozornit na zkušenosti japonských výtvarníků s evropskou, respektive s československou avantgardou a přiblížit kontext, ve kterém japonské umění vnímala naše veřejnost se zájmem o moderní, soudobé japonské umění. Studie by tak mohla představovat jakýsi úvod do studia širšího a podnes marginalizovaného problému. Cesta do Evropy jako návrat k japonské tradici se zdá nepravděpodobnou součástí dějin počátků japonského modernismu. Nepravděpodobnou proto, že sami japonští umělci, ve snaze být moderní, vnímali Západ a jeho umění jako hrozící nebezpečí, které je pohltí a zbaví japonskosti, pokud je přijmou za vzor. Přistoupili tak na stereotypy, které jsou fenoménu orientalismu vlastní a jsou v nás dodnes hluboce zakořeněny. Zmíněná paradoxní zkušenost umělců, kteří očekávali, že v Evropě proniknou do hlubin avantgardy, a místo toho se vrátili k japonskému umění, nebyla ojedinělá - časopisecky i knižně o ní podávali svědectví nejen architekti Sutemi Horiguči (1895-1983), Masami Makino (1903-1983), Čikatada Kurata (1895-1966), ale například také studentka Bauhausu, textilní výtvarnice Mičiko Jamawakiová (1910-2000). Studie nabídne analýzu těchto transnacionálních zkušenosti a pokusí se zachytit, jakým způsobem formovaly tvorbu japonských umělců i principy vzdělávání v oblasti umění či designu v meziválečném Japonsku. Vedle přímého vzájemného vlivu jednotlivých umělců a uměleckých skupin se zaměřuje na širší interpretaci japonského i československého umění a na změny v těchto interpretacích podmíněných historickým nebo politickým vývojem. Politický vliv se zdá patrný zvláště v oblasti sběratelství a výstavnictví, kde je příkladem činnost Džiróhačiho Sacumy (1901-1976). This study focuses on Japanese artists' experiences with Europe and with the Czechoslovak avant-garde in particular, and it describes the context in which Japanese art was viewed by segments of the public interested in modern contemporary Japanese art. It thus offers an introduction of sorts to a broader but to date marginal subject. The ...